Normální české bříško je u covidu významným rizikem. Každý už přece mohl zhubnout, říká pneumoložka Vašáková

Vašáková se pozastavuje nad tím, že u léku ivermektin neexistuje žádný důkaz o jeho efektivitě, a přesto si ho lidé žádají.

„Validní studie jsou dvě a ani jedna neprokázala efekt tohoto léku. Náznak zlepšení byl v určitých studiích na hospitalizovaných pacientech a ojedinělých klinických pozorováních, ale je to problematický lék,“ upozorňuje předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti.

Čtěte také

Ivermektin je mlha vypuštěná proto, abychom nemluvili o tom, jak nezvládáme očkovat, říká přednosta Duška

Premiér Andrej Babiš (ANO) přitom pro Česko získal tisíce balení iverkmektinu, ty ale nyní podle Vašákové mohou být využity jen v rámci klinických zkoušek: „Chápu, že se to jevilo jako vhodné v situaci, kdy všichni iracionálně šíleli po ivermektinu jako po léku, který vše spasí. Teď se tomu snažíme dát racionální rámec.“

Nyní je proto třeba vyzkoušet, zda má ivermektin efekt. „Pravděpodobně to mohou být lidé s lehkým covidem v ambulancích praktického lékaře, případně klinické zkoušení u těžších pacientů. Ale na to, abychom to dali do doporučených postupů, tak na to určitě ten lék nemá,“ podotýká.

Čím dříve, tím lépe

Prokázanou účinnost mají naopak léky bamlanivimab a etesevimab, což jsou monoklonální protilátky, které vyvazují koronavirus a brání jeho vstupu do buňky: „Jsou to výborné léky v tom, že když se podají včas rizikovému pacientovi, tak předejdou těžkému průběhu a hospitalizaci.“

Čtěte také

Do Česka míří dva nové léky. Monoklonální protilátky jsou určené pro nemocné s rizikem těžkého covidu-19

Už loni se také objevily dva antivirotické léky, a to remdesivir a favipiravir, s nímž mají ve Fakultní Thomayerově nemocnici výborné klinické zkušenosti. „Oba léky ale musí být podány včas, třeba když nemocný přichází s rozvinutým zápalem plic, optimálně do sedmi dnů od začátku příznaků,“ popisuje Vašáková.

Pneumoložka vysvětluje, že u nemoci covid-19 nejde ani tak o poškození plic koronavirem, ale problém je ve špatné imunitní reakci organismu, k níž dochází asi u pěti procent nakažených.

„Vidíme imunopatologický stav, tedy neadekvátní odpověď hostitele vůči té infekci. Proto fungují kortikoidy, které tlumí imunitní reaktivitu vůči viru,“ uvádí Vašáková s tím, že prokázený pozitivní efekt má například kortikosteroid dexametazon.

Zkuste zhubnout

Těžce nemocní prý mají nejvíce postižené plíce, ale často i srdce, případně ledviny, zažívací trakt nebo nervový systém. Pacienty je proto podle Vašákové nutné léčit komplexně.

„V současnosti máme k dispozici protilátky, které dokáží zbrzdit závažný průběh onemocnění, případně nemoc zastavit. První věc je všem lidem s rizikem těžkého průběhu aplikovat některou z monoklonálních protilátek,“ zdůrazňuje.

Čtěte také

Konvalinka: Nejhorší máme za sebou, ale lidé budou dál umírat. Protože je necháme, aby se nakazili

U lidí, kteří už mají výrazné potíže a rozvíjející se zápal plic, je vždy třeba zvážit podání antivirotika, remdesiviru nebo favipiraviru. A zároveň podávat kortikoidy a léky proti srážení krve, protože nemoc provází i trombózy a embolie.

Významným rizikovým faktorem pro těžší průběh je také obezita: „Nemusí to být nic extrémního, často jsou to takzvaně normální Češi středního věku. Bříško u mužů i žen je významným rizikem,“ podotýká s tím, že monoklonální protilátky se mají podávat pacientům s indexem tělesné hmotnosti vyšší než 40, popřípadě 35 ve spojení s dalšími chronickými chorobami.

„Všimněte si, že nejvíce jsou postižení obézní. Je to rok a každý člověk, který má nadváhou, měl možnost si zhodnotit, jakou míru rizika tváří v tvář covidu chce nést. Mohl zhubnout desítky kilo. Bohužel se setkávám s tím, že lidé jsou stresovaní a přibývají na hmotnosti,“ uzavírá Vašáková.

Více si poslechněte v záznamu Interview Plus.