Konvalinka: Nejhorší máme za sebou, ale lidé budou dál umírat. Protože je necháme, aby se nakazili

11. březen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jan Konvalinka

Od minulého týdne začaly počty nově nakažených mezitýdenně klesat, a to i přes velký nárůst provedených testů. „Myslím, že už jsme na vrcholu hory, ale obávám se, že na něm budeme ještě dlouho. Se všemi důsledky pro nemocnice a počty zemřelých. V nejhorším stadiu epidemie už jsme byli a teď se to bude pomalu zlepšovat,“ věří biochemik Jan Konvalinka.

Pozitivní trend by ovšem mohlo zvrátit to, co se v posledních měsících už dvakrát stalo – když vláda pod tlakem různých lobbistických skupin a netrpělivých občanů v prosinci a v únoru přikročila k rozvolňování. „Když to uděláme příliš brzy, tak to zase vyletí nahoru, protože kolektivní imunitu stále zjevně nemáme,“ upozorňuje prorektor Univerzity Karlovy pro vědu a výzkum.

Čtěte také

Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) by mohlo dojít k většímu rozvolnění, až když počet hospitalizovaných klesne pod tři tisíce. „Takhle uvažovat je velká chyba. Vrací nás k nikdy nepřiznané, ale bohužel provozované myšlence promořování, kdy sledujeme kapacity nemocnic a JIP. To je hrozně špatná strategie,“ varuje Konvalinka.

Klíčové podle něj je snížit denní počty nově nakažených, aby je bylo možné testovat, trasovat a uzavírat do izolace, aby ostatní mohli rozvolňovat. K tomu by podle Konvalinky mohlo dojít přibližně za pět týdnů, ideálně pokud by se podařilo využít Velikonoc.

Je těžká chyba spoléhat na naše relativně vysoké kapacity nemocnic. Lidé budou stále umírat, protože je necháme nakazit.
Jan Konvalinka

Biochemik a výzkumník Akademie věd Jan Konvalinka odpovídá i na vaše otázky. Pošlete nám své dotazy související s novým typem koronaviru na e-mailovou adresu plus.koronavirus@rozhlas.cz.

Všechny rozhovory s Janem Konvalinkou najdete zde.

„Pokud budeme sledovat jen kapacity nemocnic, tak se dostaneme do situace, kterou brilantně popsal můj kolega Štěpán Jurajda, že čím víc máme lékařů, tím víc máme mrtvých: budeme tak dlouho spoléhat na naše relativně vysoké kapacity nemocnic, že budou lidé stále umírat, protože je necháme nakazit. To je těžká chyba,“ zdůrazňuje.

Konvalinka poukazuje na to, že ve středu zemřelo více než 200 lidí s covidem. Jsme tedy podle něj zpět na úrovni těch nejhorších čísel z konce října a celkem prý máme přes 30 tisíc obětí pandemie.

Drahé promořování

Podle nejnovější studie má britská mutace koronaviru o 60 procent vyšší smrtnost. V Česku přitom podle vyjádření ministra zdravotnictví tvoří asi polovinu všech nákaz, v některých okresech ale až 80 procent.

Čtěte také

Právě kritická situace například v západočeských nemocnicích vedla podle Konvalinky k tomu, že se přestalo mluvit o rozvolňování a nyní dochází ke stabilizaci:

„Oceňuju lidi jako primář Martin Straka z Nemocnice Sokolov a další, kteří velmi otevřeně vystoupili v médiích a vysvětlili lidem, co se děje. Tahle vyjádření mají větší vliv na snižování reprodukčního čísla, než si vůbec dokážeme představit,“ soudí prorektor Univerzity Karlovy.

Za stabilizací situace prý je i změna chování lidí, snížení mobility a nárůst počtu zaměstnanců pracujících na home office, kterých je nyní asi třetina. „A poslední věc, ze které vůbec nemám radost, ale opravdu promořujeme. V současnosti máme asi 4,5 milionu lidí, kteří tou chorobou prošli a mají nějaký druh ochrany. Platíme za to ale nejméně 30 tisíci oběťmi,“ uvádí Konvalinka.

Nemám z toho radost, ale opravdu promořujeme. V současnosti máme asi 4,5 milionu lidí, kteří mají nějaký druh ochrany.
Jan Konvalinka

Každý den se podle něj nově nakazí okolo 50 tisíc lidí. To vede ke snižování reprodukčního čísla, protože ubývá imunologicky naivních lidí, kteří mohou být infikováni, a virus má menší prostor k tomu, aby se šířil.

Podle predikcí Ústavu zdravotnických informací a statistiky by na konci dubna mohlo být pozitivně testováno pět tisíc lidí. „To jsou predikce, pokud se nic nezmění. Jsem přesvědčen, že se silnou vůlí, odhodláním a za spolupráce všech dokážeme dostat mnohem níž. Jsem optimista, že během dubna můžeme otevřít základní a střední školy.“

Proč stát selhává?

Česko patří k nejhorším zemím na světě ve zvládání pandemie, podle Konvalinky je příčin více: „Jednou z nich je paradoxně úspěch loni na jaře. Od té doby je skoro všechno špatně. Nepodařilo se nám přesvědčit vládu, že přijde podzimní vlna a je třeba se na ni připravit. A potom jsme vždy reagovali pomalu a dupali na brzdu až těsně před překážkou.“

Čtěte také

Na vině je i neefektivní státní správa, která je roztříštěná a nedostatečně digitalizovaná, což platí i pro zdravotnický systém. „Podstatná rozhodnutí byla prováděna pod tlakem, pozdě a reagovala na vývoj situace, místo aby ho předvídala,“ pokračuje.

Výrazně prý také zaostáváme v sekvenování mutací viru. Zatímco ve Velké Británii sekvenují 70 procent testů, u nás bychom se podle Konvalinky rádi dostali na 5 procent, od začátku roku se ale podařilo analyzovat jen asi 500 testů.

Už teď se nám v německých médiích přezdívá Mutationsgebiet – jsme oblast mutací.
Jan Konvalinka

Hrozí proto, že včas neodhalíme nové a nebezpečnější mutace, a navíc si vytváříme špatnou pověst v Evropě.

Čtěte také

„Už teď se nám v německých médiích přezdívá Mutationsgebiet – jsme oblast mutací. Víme, že tu máme britskou a také jihoafrickou mutaci, tuším 16 nebo 20 případů, z nichž některé pochází ze Zanzibaru, ale u jiných nevíme. Je nebezpečí, že se už šíří komunitně, a to bychom potřebovali pečlivě sledovat,“ zdůrazňuje.

„Jsme strašně pomalu za vývojem. Ještě teď hledáme prostředky, jak to těm lidem zaplatit, aby mohli kupovat reagencie a přístroje. V situaci, kdy nás lockdown stojí miliardy denně, tak se obtížně hledá několik milionů na sekvenování mutací. Považuji to za selhání, ale děláme vše pro to, aby se to zlepšilo,“ uzavírá vedoucí výzkumné skupiny na Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd.

Celý rozhovor Barbory Tachecí si můžete poslechnout ze záznamu.

Spustit audio

Související