Pomalu se blížíme k velice pozvolnému poklesu. Využijme Velikonoce k tvrdé uzávěře, radí Levínský
Více než týden panují v Česku přísná epidemiologická opatření. Aktuální čísla nově nakažených napovídají, že situace se začíná pomalu zlepšovat. Je ale ještě brzy ptát se, co konkrétně způsobilo zpomalení šíření pandemie. I když podle matematika a ředitele Centra pro modelování biologických a společenských procesů Reného Levínského určitě zafungovalo třeba povinné nošení respirátorů. A podle dat, s nimiž pracuje, došlo obecně ke změnám v chování lidí.
„Vidíme pokles přítomnosti v zaměstnání o 30 procent. Ještě nedávno to přitom bylo jen o 20 procent,“ tvrdí Levínský. Dodává ale, že v Portugalsku nebo Velké Británii se podařilo snížit přítomnost zaměstnanců v kancelářích bezmála o polovinu.
Čtěte také
Zodpovědnější přístup lidí vidí za ciframi z posledních dnů i šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek. Ke zpomalování totiž došlo už minulý týden, a to byl jednoznačně efekt z konce února, kdy ještě nová opatření neplatila, tvrdí.
Přestože za bod zlomu by aktuální stav raději neoznačoval, potvrzuje, že počty nově nakažených nyní stagnují až klesají. „Čísla jsou ale stále velmi vysoká – až děsivě,“ upozorňuje.
Je potřeba čísla stlačit na tisícovku nově nakažených denně, abychom epidemii mohli kontrolovat testováním a trasováním.
René Levínský
Také Levínský čeká, že kulminace počtu pacientů v nemocnicích teprve přijde. „Předpokládáme ji mezi devíti a deseti tisíci hospitalizovaných. Tam to ještě chvilku bude trvat. V principu se ale pomalu blížíme k nějakému velice pozvolnému poklesu.“
Čtěte také
Zhodnotit nyní, která z nařízených opatření zafungovala, je ještě brzy, myslí si matematik. Stejně tak varuje, že snížení reprodukčního čísla pod jedničku neznamená, že čísla v následujících dnech nebudou dál extrémní.
„Není to řešení, znamená to jen, že jsme narazili na bariéru. Nějakým způsobem jsme ji asi i překročili – některé nemocnice se dostaly za hranu svých kapacit,“ říká Levínský.
A má za to, že bude potřeba se podívat víc dopředu. „Pořád řešíme co za týden, co zítra, co pozítří... Je potřeba čísla stlačit na tisícovku nově nakažených denně, abychom epidemii mohli kontrolovat levnými metodami, jako je testování a trasování.“
Andrea Kubová, domácí redakce
Ladislav Dušek, ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky
René Levínský, ředitel Centra modelování biologických procesů
Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory
Petr Bezouška, Právnická fakulta Univerzity Palackého
Matěj Skalický, redaktor
Ján Durda, zástupce ředitele pro zdravotní služby Oblastní nemocnice Mladá Boleslav
Martina Šochmanová, prezidentka České asociace sester
Daniel Castrillo, dobrovolník Červeného kříže
Radek Drahný, mluvčí Správy Krkonošského národního parku
Velikonoce v izolaci
Levínský vidí jako zajímavou příležitost nadcházející velikonoční svátky. „Bylo by strašně výhodné Velikonoce využít k ještě tvrdším opatřením, třeba na nějakých deset dnů.“
Jde o systém „firebreak“, vysvětluje Levínský a připodobňuje pandemii k požáru, který se zastaví vykácením pásu lesa tak, aby se oheň nemohl dál šířit. Hrubá a krátká uzávěra by navíc byla nejlevnější variantou, tvrdí.
„Jdeme cestou polovičatých řešení jen proto, že vláda nemá odvahu. Chová se, jako by chtěla jít cestou promoření, což stojí životy lidí a spoustu peněz,“ uzavírá.
Poslechněte si celý audiozáznam Speciálu Tomáše Pancíře.
Související
-
Velikonoční lockdown je jedna z posledních možností, jak odlehčit zdravotnictví, navrhuje Středula
„Nenavrhujeme totální lockdown, ale umíme si představit přejít na delší dobu do svátečního módu – tedy funguje kritická infrastruktura,“ navrhuje odborový předák Středula.
-
Lockdown je přechodné opatření, skutečnou cestou ven je očkování, říká zdravotnický expert Hroboň
Podcast Vinohradská 12 s Pavlem Hroboněm o českém boji s epidemií.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.