Rok s covidem v Česku. Co všechno se změnilo a jak se s tím umíme vypořádat? Odpoví Speciály Plusu

Bláha z Hlídače státu: Máme statickou státní správu a populistické politiky, proto tu je čtvrtá vlna

„Za poslední rok jsme se dozvěděli o českém státu zejména to, že neumí reagovat na nenadálé události. Překvapené byly všechny země, ale ty úspěšné se dokázaly rozhodovat podle toho, jak se koronavirus chová, dokázaly pracovat s daty. K tomu u nás nedošlo a zdá se, že jarní úspěch byl spíš náhodou. Dnes jsme asi jediná země, která má čtvrtou vlnu,“ říká zakladatel projektu Hlídač státu Michal Bláha.

„Česká státní správa je u nás velmi statická, špatně se přizpůsobuje a není motivovaná k tomu, aby se dokázala rychle změnit. A když k tomu přidáte politiky, kteří reagují jen na nastálou situaci a jednají populisticky, dojde k mimořádně špatné situaci, ve které jsme,“ hodnotí Bláha.

Kritický je i redaktor Deníku N Petr Koubský: „Co se nejvíc ukázalo, je, že česká společnost v zátěžové zkoušce neobstojí. Nedovede se dobře chovat, dobře reagovat. Velká část společnosti se chová sobecky a nezodpovědně. Stačí, aby vládní opatření nedodržovalo deset patnáct procent lidí a v pandemii v tom lítáme všichni.

Čtěte také

Co se z posledního roku naučila česká společnost, shrnuje ve Speciálu Plusu manažerka Simona Bagarová: 

„Lidé pomáhají i dnes, nejen na jaře. Jsem ráda, kolik lidí tehdy šilo roušky, ale přemýšlela jsem, kolik z nich by bylo ochotno dát místo starého prostěradla jednu z posledních pěti roušek, které by měli doma. A tam máme ještě rezervy. Učíme se, aby naše pomoc nebyla jenom pro nás příjemná, ale aby byla také účinná.“

Co v Česku dlouhodobě nefunguje? A co je potřeba pro to, aby český stát i česká společnost zvládla pandemii lépe? Ptá se Karolína Koubová.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.