Konvalinka: Řežeme ránu pomalu a tupým nožem, aby to tolik nebolelo. Musíme víc dupnout na brzdu

1. březen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jan Konvalinka

Česko je po roce soužití s koronavirem v tristní situaci. Na epidemiologické mapě světa vypadá jako ostrůvek zkázy a temnoty, uvádí analýza americké CNN. Současná tvrdá opatření podle biochemika Jana Konvalinky šíření viru utlumí. „Ale obávám se, že se jen utlumí, ale nezastaví se dost nízko,“ varuje. 

Konvalinka upozorňuje, že lidé už teď sami od sebe omezují kontakty, protože od vlády konečně dostávají jednotnou informaci a komunikaci, že je situace opravdu velmi vážná a že se musí něco dělat. „Tohle mnohem spíš než opatření povede k tomu, že se šíření viru utlumí,“ míní.

Čtěte také

„Možná skončíme podobně, jako na konci loňského roku, že sice křivka jde dolů, ale zdaleka není na číslech, která by umožnila testovat, trasovat a izolovat infekční. To je moje velká obava: že za obrovských investic, obrovského úsilí a nepříjemné několikatýdenní situace se dostaneme tam, kde jsme byli na začátku ledna nebo v půlce prosince. Znamená to, že se nebude moct pořádně rozvolňovat,“ upozorňuje prorektor Univerzity Karlovy na Plusu.

Podle něj se musí tvrdě dupnout na brzdu. „Opatření musí být tak razantní, aby mohla být krátká, aby řez byl rychlý, aby nás to tolik paradoxně nebolelo. Abychom se mohli dostat do situace, že budeme poměrně rychle rozvolňovat, zejména že konečně pustíme děti do škol. My ale jdeme cestou, že řežeme ránu pomalu a tupým nožem, aby to tolik nebolelo,“ myslí si biochemik.

Biochemik a výzkumník Akademie věd Jan Konvalinka odpovídá i na vaše otázky. Pošlete nám své dotazy související s novým typem koronaviru na e-mailovou adresu plus.koronavirus@rozhlas.cz.

Všechny rozhovory s Janem Konvalinkou najdete zde.

Dupnutí na brzdu si nelze představit bez testování ve firmách. „Musí na to dostat finanční podporu, metodiku a pomoc od státu. Musíme testovat i ve výrobních závodech, pokud je nechceme zavřít,“ dodává.

Co se týče nárůstu počtu nakažených v následujících dnech, je biochemik optimističtější než ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO), který uvedl, že jich může přibývat až 20 tisíc denně.

„Čísla jdou nahoru, ale ten nárůst nevypadá tak hrozivě. Teď si dovolím být trochu optimista a doufám, že se k těm desetitisícům nedostaneme a že to pomaličku začne klesat. Ale obávám se, že to bude klesat příliš pomalu,“ dodává.

Česká čtvrtá vlna - evropský unikát

Konvalinka připomíná, že v počtu mrtvých na milion obyvatel dostihlo Česko v neděli Belgii. „A protože máme přírůstek obětí asi čtyřikrát větší než Belgie, nemají proti nám šanci. Zdá se, že nám ten primát už nikdo nevezme, což je tragické selhání celé naší společnosti,“ konstatuje.

Čtěte také

Příčin je podle něj celá řada. Jednou z nich je český úspěch z jarní vlny, kdy tvrdá opatření zabrala velmi rychle.

„Je to takový paradox úspěchu, o kterém mluví epidemiologové, ale i pojišťovny. Když jsou totiž preventivní opatření úspěšná, lidé ztratí pocit, že byla zapotřebí. Nedostali jsme lekci, jakou dostala jak Belgie, tak Británie či Španělsko, že tato nemoc opravdu může zabíjet,“ vysvětluje a pokračuje:

„Druhá lekce, bohužel kritika vlády je trochu laciná, ale tady se bez ní neobejdeme. Pravděpodobně kvůli volbám jsme příliš pozdě začali zpřísňovat v září a začátkem října, kdy bylo evidentní, že se choroba rozjíždí. Podzimní druhá vlna tak byla u nás ničivější než jinde. A pak jsme před Vánoci opět rozvolnili. Vytvořili jsme si vlastní, originální, ryze českou třetí vlnu infekce. A když to v lednu začalo padat dolů, začali jsme hovořit o otevírání skiareálů a naši občané celkem logicky přestali opatření dodržovat, protože už byli unavení a měli pocit, že to nemá smysl. A teď jsme si vytvořili čtvrtou vlnu, což je myslím evropský unikát,“ upozorňuje.

Čtěte také

Připouští, že za největší chyby s katastrofálním dopadem nese zodpovědnost vláda. Ale také upozorňuje, že vláda rozhodovala na základě doporučení.

„Přiznejme si, že je to nejen odpovědnost vlády, také postupně tří ministrů zdravotnictví. To je další věc, která nepřispěla k strategickému řízení boje proti epidemii. A vedle toho ve srovnání s jinými západoevropskými zeměmi je u nás hlas odborné veřejnosti mnohem rozdělenější, mnohem chaotičtější a ke škodě věci. Ke každému špatnému rozhodnutí vlády tady máte univerzitního profesora, který to doporučoval,“ shrnuje.

Sputnik bych považoval za nedůvěryhodný

Regulační úřad ve Spojených státech schválil jednodávkovou vakcínu od firmy Johnson & Johnson. Jak dlouho bude trvat, než se vakcína dostane do Evropy, záleží podle biochemika na procesu schvalování Evropskou lékovou agenturou.

„Přál bych si, aby pracovala rychle, protože jeden z důvodů, proč Evropa zaostává za světem, je pomalejší proces schvalování vakcín a léků. Na jednu stranu tomu rozumím, musíme být opatrní, ale už máme zkušenost s více než 200 miliony očkovaných na světě a vypadá to, že vakcíny jsou bezpečné. Takže od renomovaných výrobců bych se ničeho nebál,“ říká.

Čtěte také

Připomíná, že vakcína Johnson & Johnson, která má být účinná i vůči jihoafrické variantě viru, je založená na adenovirovém vektoru, v čemž je podobná vakcínám typu AstraZeneca anebo Sputnik, který propagují v Česku premiér Andrej Babiš (ANO) i prezident Miloš Zeman.

„Co se týče Sputniku, pořád vidím spíš politickou hru než opravdovou očkovací látku. Rusko nepožádalo o schválení Evropskou lékovou agenturu a já se mohu jen domýšlet, proč to neudělali. Mám velkou důvěru a respekt k ruským vědcům, nepochybuji o tom, že vakcína funguje dobře, ale mám velkou nedůvěru k ruským regulačním orgánům a ke schopnosti ruského farmaceutického průmyslu vyrábět konsistentně kvalitní látku. To musí zkontrolovat orgán, který má kapacitu a autoritu, aby toto mohl udělat. Čili já bych do toho rozhodně nešel,“ říká biochemik Jan Konvalinka.

Celý rozhovor Barbory Tachecí si můžete poslechnout ze záznamu.

Spustit audio

Související