Izrael chce obsadit město Gaza. Efekt to mít nemusí a navíc hrozí popravy rukojmích, varuje Taterová

Rozhodnutí přišlo po celonočním jednání bezpečnostního kabinetu. Neshoda mezi politickým a vojenským vedením není neobvyklá – armáda už v minulosti opakovaně kritizovala vládu, že nemá dlouhodobou strategii pro řešení konfliktu.

Podle české velvyslankyně v Izraeli Veroniky Kuchyňové Šmigolové ale Izrael nemá jinou možnost než rozšířit vojenskou operaci, protože Hamás se stáhl z vyjednávání.

Čtěte také

iROZHLAS

Předání Pásma Gazy arabským složkám by byl nebezpečný krok, popisuje velvyslankyně v Izraeli

„Nejde jenom o to, že se stáhl, ale že v jednom ze svých posledních prohlášení otevřeně řekl, že neskončí svůj boj proti Izraeli, dokud nevznikne samostatný palestinský stát s Jeruzalémem jako hlavním městem,“ upozorňuje Taterová.

„Je ale otázka, jestli toto je nejlepší reakce, protože se objevují velké obavy jak z řad politiků, tak z řad armády, tak zejména z řad příbuzných rukojmích, kteří jsou stále v Gaze, že pokud se je Izrael bude snažit osvobodit za každou cenu, tak to může vést k popravám a výraznému zhoršení jejich situace.“

I tento faktor posiluje už tak výrazné rozdělení izraelské společnosti, ve které se stále častěji objevuje požadavek konce války. Konflikt už trvá téměř dva roky a postoje k mírovému vyjednávání nebo názory na poválečné uspořádání stále nejsou jednotné.

Trump Palestinu neuzná

„Řada lidí říká, že co izraelská vláda dělá doposud, nestačí. A že by měl přijít alternativní scénář, pravděpodobně opřený o diplomatická vyjednávání a užší spolupráci s arabskými zeměmi,“ popisuje Taterová.

„Na druhou stranu se objevují i kritické hlasy, které tvrdí, že s Hamásem se vyjednávat nedá, že palestinský stát znamená nebezpečí pro Izrael jako takový.“

Kritika se ozývá i z mezinárodního společenství otřeseného záběry z Gazy. Tlak světových lídrů k vyřešení situace nepřispěje, patrně by ale mohl zajistit rozšíření humanitární pomoci.

Čtěte také

Tureček: Izrael desítky let odmítá vznik Státu Palestina. Nejde mu jen o bezpečí, ale i o expanzi

Do budoucna se přesto příliš nepočítá ani s dvoustátním řešením, ani s palestinskou samosprávou.

„I když je palestinská samospráva, která vládne na Západním břehu Jordánu, dlouhodobě považována za umírněnější, tak je to skupina, které Benjamin Netanjahu nevěří a kterou se snažil mocensky eliminovat během všech let, kdy byl u moci,“ dokládá Taterová.

„A i když některé země uznají nezávislou Palestinu, tak Spojené státy americké tady k tomu nepřistoupí a pravděpodobně to zůstane jenom na papíře.“

Naopak zlomová by podle ní byla dohoda mezi Izraelem a Saudskou Arábií.

Boje v zalidněných ulicích

Avizovaná ofenziva s obsazením města Gazy by byla výhodná mimo jiné pro premiéra Netanjahua, který se díky trvajícímu konfliktu vyhýbá některým soudním jednáním.

Čtěte také

Příměří v Gaze může být dojednáno rychle. Netanjahu Trumpovi tak trochu dluží, myslí si Kalhousová

„V některých případech k tomu má dobré důvody, protože v okamžiku, kdy probíhá válka tak, jak probíhá, je potřeba jeho plné pozornosti a nasazení. To je něco, co soud uzná,“ domnívá se.

„Ale řada Izraelců ho podezírá, že to může být do značné míry účelové a že se to jenom snaží odsunout na neurčito, a tak proti Benjaminu Netanjahuovi dlouhodobě demonstrují v ulicích izraelských měst.“

Pokud by se Izrael rozhodl pro ofenzivu v městě Gaza, počítá se s tím, že by ofenziva trvala asi půl roku. Kromě vysokého počtu civilních obětí by s sebou přinesl i velké riziko pro izraelské vojáky, protože boje by probíhaly v ulicích hustě zalidněného města.

„Možná by padli další bojovníci Hamásu, ale je otázka, jestli se to okamžitě v něčem projeví. A pak je tu velká otázka, co by se stalo právě s rukojmími,“ dodává Taterová.

Posiluje teroristické hnutí Hamás mezinárodní tlak na Izrael? Zapojí se do distribuce humanitární pomoci OSN? A přistoupí arabské státy na řešení, které by vynechalo palestinskou samosprávu? Poslechněte si celé Interview Plus. Moderuje Šárka Fenyková.