Liberálové možná nepřijdou na podzim k volbám, strany pro ně nemají program ani osobnosti, míní politoložka Guasti

7. březen 2025

Politická situace je v Česku komplikovaná, řada lidí se necítí právem zastoupená a je v módě nemít rád politické strany. „Celosvětově se nacházíme v období, kdy se veřejné mínění obrací proti vládám, ať jsou jakékoliv. Mobilizovaní jsou proto hlavně voliči, kteří jsou k vládě kritičtí,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus politoložka Petra Guasti. Pro podzimní parlamentní volby počítá zhruba se stejnou účastí voličů jako minule. Tentokrát by ale mohly nevolit jiné skupiny lidí.

„Může se stát, že tentokrát se nebude cítit zastoupena liberálnější část české společnosti, jíž stávající politické strany zatím nenabízejí program ani osobnosti, které by je k volbám dovedly,“ předpokládá politoložka.

Čtěte také

Mezi klíčová témata sněmovních voleb podle ní bude patřit hlavně takzvaná politika kuchyňského stolu, která zahrnuje veškerá každodenní témata jako ceny v obchodech, inflace, ekonomické výhledy do budoucna.

Silným hybným prvkem bývají ve volbách i emoce, zejména strach, který může voliče k urnám přivést i odradit je od hlasování, poukazuje Guasti:

„Současná situace ve světě se prostě bude dít. A já se domnívám, že je důležité podívat se pravdě do tváře: Nejsme v bezpečí a naše země musí být aktivním účastníkem minimálně celoevropské snahy o zajištění naší kolektivní bezpečnosti.“

Tato témata jsou zpravidla důležitější pro voliče vládních stran. Naopak jsou obtížně uchopitelná pro populistické opoziční strany, které jsou hodnotově neukotvené a často střídají své postoje, srovnává expertka. Těžko si totiž vytváří názor, když panuje mezinárodní nejistota.

Čtěte také

Problémy podle ní zažívá i samotný systém liberální demokracie jako takový a na druhé straně posilují autoritářské režimy. „To ale neznamená, že za liberální demokracii nemáme bojovat. Dosud to byl boj spíš metaforický, teď je reálný. A za možnost žít v demokratické zemi a ve sjednocené Evropy se dnes na Ukrajině umírá,“ připomíná politoložka.

Sílí také generační konflikt. „Mladá generace si uvědomuje dysfunkčnost a určitou nespravedlnost toho, jak demokracie dnes funguje a jaká témata dominují,“ podotýká Guasti.

„Už v kontextu pandemie jsme se jako společnost rozhodli, že je důležité chránit seniory a náš zdravotní systém. Ale neudělali jsme si vyúčtování toho, kdo za izolaci zaplatil jakou cenu.“

Čtěte také

Vysokou cenu podle ní zaplatili především mladí lidé a jejich duševní zdraví. Mezi touto generací tak nyní roste i radikalizace. Navíc se rozevírají nůžky mezi volebním chováním mladých mužů a mladých žen, a to v celé Evropě. 

„Musíme si říct, jakou budoucnost nabízí tato země mladým lidem. Jaké tady budou mít pracovní příležitosti, jakou příležitost tady mají založit rodinu. Jakým způsobem bude muset jejich generace čelit důsledkům klimatické změny,“ apeluje Guasti.

Současná mladá generace totiž nedostala na rozdíl od takzvaných boomerů ani jistotu poválečného růstu, ani bezpečné budoucnosti. „Skepticismus mladých je na místě. Ale důležité je, aby se neproměnil v nihilismus,“ uzavírá. 

Jaká jsou východiska z krize liberální demokracie? A proč v Česku chybí nepopulistická levicová strana? Jak budoucnost Evropy ovlivní rodící se německá vláda? Dozvíte se Osobnosti Plus, ptá se Světlana Witowská.

Související