Imunita po prodělání covidu vydrží měsíce. Výzkum odhalil vyšší riziko reinfekce u seniorů

24. březen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Starší dáma v roušce

Senioři, kteří prodělali covid-19, mají vyšší riziko, že se znovu nakazí, než lidé mladší 65 let. Vyplynulo to ze studie dánských vědců, která zároveň nasvědčuje, že u většiny lidí přirozená imunita vydrží nejméně půl roku. Nová data o reinfekcích z Česka ale vyšší počet případů u lidí důchodového věku nepotvrdila. 

Dánsko minulý rok otestovalo pomocí PCR diagnostiky zhruba 4 miliony lidí, tedy skoro 70 procent populace. Badatelé využili data z první vlny na jaře a sledovali výskyt reinfekcí u více než 11 068 osob. Z nich se 72 v období mezi zářím a prosincem nakazilo podruhé.

Čtěte také

Ze závěrů studie, která vyšla minulý týden v časopise The Lancet, vyplývá, že půl roku od nákazy dosahuje ochrana 80 procent bez velkých rozdílů mezi muži a ženami. Ale zároveň se ukázalo se, že u starších lidí je výrazně nižší.

Virolog Ivan Hirsh z katedry genetiky a mikrobiologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy článek považuje za dosud nejlepší recenzovanou studii na toto téma:

„To znamená, že tím takzvaným promořováním bychom dosáhli asi 80procentní ochrany. Když se ale v té studii podívali na lidi starší 65 let, zjistili, že jsou chráněni jen ze 47 procent. A to je velmi málo vzhledem k tomu, že tito starší lidé jsou náchylní k těžkému průběhu covidu. Z toho vyplynulo doporučení, že by se mělo provádět očkování a že takzvaná přirozená imunita nedává dostatečnou ochranu.“

Podle autorů studie je důležité seniory chránit a prioritně je očkovat. Podání vakcíny doporučují i u lidí, kteří covid-19 prodělali.

Imunita tři měsíce i víc

Státní zdravotní ústav (SZÚ) má od loňského března do konce února 1400 potvrzených případů opakované nákazy. Desítky jich ještě prověřuje a také eviduje 1456 případů možných reinfekcí, u kterých byl asymptomatický průběh onemocnění.

V kontextu skoro milionu a čtvrt hlášených případů onemocnění covid-19 v Česku za toto období jde o velmi nízký počet. Podle Jana Kynčla, který vede Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ, data z Česka nepoukazují na vyšší počet znovu nakažených starších lidí.

Čtěte také

„Tu studii z Dánska znám, ale žádnou takovou charakteristiku jsme v českém souboru dat do konce února nenašli. Věkové rozpětí lidí, kteří prodělali reinfekci, je obrovské. Sahá od jednoho roku do sta let věku. Medián daného souboru je 42 let. V tuto chvíli nic nenasvědčuje, že by byla ve vyšší míře u seniorů. Vůbec nejranější reinfekci evidujeme po 68 dnech, ale k drtivé většině došlo později. Medián je 124 dní a váže se to k podzimní vlně. Pokud by bylo rovnoměrné rozložení jednotlivých případů, bylo by to více,“ podotýká Kynčl.

V souvislosti s tím obhajuje 90denní výjimku pro lidi, kteří prodělali covid-19. Ta se vztahuje mimo jiné na povinnost testovat se v zaměstnání jednou za týden. „Je to korektní interval, který dává vysokou pravděpodobnost prakticky hraničící s jistotou, že v tomto intervalu neonemocníme,“ soudí Kynčl.

Další výzkumy nasvědčují, že přirozená imunita by mohla po prodělání vydržet osm měsíců a možná i podstatně déle. Problém ovšem je, že koronavirus není statická věc. Podobně jako jiné viry se vyvíjí a mutuje.

Promořování nechrání před novými mutacemi

Podle Ivana Hirsche může posloužit dění v brazilském městě Manaus jako varovná lekce před spoléháním se na promořování.

Čtěte také

„V Manausu proběhla před rokem taková živelná imunizace, protože tam nebyl uplatněn dostatečný lockdown. Ta studie, která o tom pojednává, udává, že bylo infikováno přes 60 procent obyvatel. Někteří to zpochybňují s tím, že šlo o více než 50 procent. Každopádně to bylo velké množství. Potom ta epidemie utichla, takže během loňského léta byla na nízké úrovni. A někteří političtí činitelé hovořili o dosažení kolektivní imunity. Ale před Vánoci se ukázalo, že tomu tak není a epidemie vypukla znovu v plné síle. Opět bylo infikováno asi 60 procent lidí.“

Za klíčový prvek Hirsh považuje nástup nové varianty viru označované P.1., která podle něj téměř jistě způsobila reinfekce.

„Je to varianta, která je podobná té jihoafrické. Musela se vyvinout během asi sedmi měsíců po první vlně. Naopak v Dánsku žádné nové varianty nebyly. Takže když se objeví nová varianta, tak může být infekce velice masivní. Když je v populaci stará varianta, tak je tam přeci jen nějaká ochrana, ale zvláště u starších ročníků je špatná.“

Čtěte také

I s ohledem na to odborníci nedoporučují spoléhat na přirozenou imunizaci, ale na očkování.

Jak potvrzuje Jan Kynčl SZÚ nově eviduje reinfekce už po 60 dnech namísto původních 90 dnů i kvůli této možnosti. „Je tady teoretická možnost, že člověk onemocní v kratší době, protože třeba ochranné protilátky nemusí být na odlišnou variantu dostatečné,“ soudí Kynčl.

Taková nová varianta viru se přitom nemusí přenést ze zahraničí. Může vzniknout v každé populaci, kde je virus hojně rozšířený a má tak prostor pro další vývoj.

„Když se pustí infekce živelně, tak bude samozřejmě mnohem více lidí těžce nemocných a někteří z nich budou umírat. Ale vedle toho si bude moct virus široce experimentovat a místně se budou vyvíjet nové mutanty. My si sem nemusíme vozit varianty ze Zanzibaru nebo Brazílie. Ony se nám budou vytvářet tady,“ vysvětluje virolog a dodává: 

Čtěte také

„Proto máme maximální zájem na tom, abychom šíření viru zastavili, aby se nemohl dále měnit. To můžeme dělat testováním a trasováním a samozřejmě vakcinací. Testováním a trasováním je to ale velmi obtížně technicky provést, když je virová nálož ve společnosti vysoká. Proto je to nutné přišlápnout, abychom měli mnohem nižší počet nakažených. Toho můžeme dosáhnout nepříjemnými postupy spojenými s uzavíráním společnosti nebo vakcinací. Anebo kombinací toho všeho.“

Vedle toho je také důležité monitorovat výskyt nových mutací u pozitivně testovaných pacientů. To se v Česku zatím provádí spíše v omezené míře.

Spustit audio