Vzduch bez koronaviru? Čeští vědci pracují na nové čističce vzduchu s téměř bezúdržbovým filtrem
Na ČVUT připravují nový typ čističky vzduchu. Její hlavní výhodou má být to, že bude umět „zatočit“ s koronaviry, což běžné čističky nezvládají. Navíc má mít speciální téměř bezúdržbový filtr. Nové zařízení by našlo své využití jak v domácnostech, tak i ve veřejných budovách. K tomu by mohlo fungovat i v dopravních prostředcích – včetně osobních aut. Vývoj má být hotový do konce letošního roku.
Čistička vzduchu počítá s výsledky výzkumu, o kterém ČVUT informovala už loni v létě. Jde o speciální filtr složený z uhlíkové textilie a nanotextilie. Dezinfekci má na starosti bezpečný napájecí systém o 12 voltech. Ten totiž textilní kompozit dokáže ohřát až na 100 stupňů Celsia, což by mělo být účinné i na koronaviry.
Čtěte také
„Podle výsledků prvních testů to vypadá, že budeme úspěšní. Co jsme řešili teď, se týkalo hlavně tlakové ztráty. Jde o to, aby filtr nekladl příliš velký odpor a mohl být použitelný všech systémech ventilací a klimatizaci,“ popisuje jeden za autorů nápadu Lukáš Vojtěch z katedry telekomunikační techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT.
Zároveň naznačuje směr, kterému se bude se svým týmem v následujících týdnech intenzivně věnovat tak, aby už na konci letošního roku mohl být k dostání komerční produkt. „Chtěli bychom, aby na podzim mohla jít čistička vzduchu do výroby. A pak s tím filtrem máme ještě větší plány, a to v oblasti automobilového průmyslu,“ říká výzkumník.
Další plány zatím vědci konkretizovat nechtějí. Dá se ale odhadnout, že filtry by se mohly snadno stát součástí klimatizačních jednotek běžných automobilů. Koronavirus totiž zvládnou i bez UVC zářičů, které jsou mimo jiné prostorově náročnější než nový filtr vyvinutý na ČVUT. Jeho další výhodou mají být nízké pořizovací i provozní náklady.
Tuto výzkumnou práci podpořila Technologická agentura České republiky, a to sumou 1,6 milionu korun.
Roušky s nanočásticemi stříbra z Olomouce
Filtrům, které by zvládly koronavirus, se intenzivně věnují také třeba na Univerzitě Palackého v Olomouci. Jdou na to ale jinak než na ČVUT.
Čtěte také
Začátkem března 2021 představili experti Přírodovědecké fakulty materiál s nanočásticemi stříbra. Díky němu by roušky a respirátory mohly být jednak účinnější, déle by vydržely a ještě by mohly být ohleduplnější k pleti.
Ta nejjednodušší aplikace, tedy roušky a respirátory, by z toho materiálu mohly být už v létě. Je dost pravděpodobné, že další aplikací budou právě pro filtry do čističkách a klimatizačních jednotek, čímž se oba týmy – jak olomoucký, tak pražský – stanou přímými konkurenty.
Související
-
Vakcína na covid proti krevním sraženinám spíš chrání, než je způsobuje. WHO doporučuje očkovat dál
Evropská léková agentura prověřuje, jestli několik desítek případů krevních komplikací přímo souvisí s vakcínou Oxford-AstraZeneca, nebo jestli jde o shodu okolností.
-
Pohozené nanoroušky v přírodě výrazně škodí. Nanočástice totiž vážou v tělech živočichů pesticidy
K PET lahvím, brčkům a sáčkům se postupně přidává další znečišťovatel, a to roušky a respirátory. Jejich složení je totiž velmi podobné a v přírodě se špatně rozkládají.
-
Vznik koronaviru v laboratoři není pravděpodobný, říkají o výsledcích pátrání v Číně vědci z WHO
Kde dál pátrat po původu koronaviru SARS-CoV-2? Odpověď by měla přinést zpráva výzkumníků Světové zdravotnické organizace a Číny. Zveřejnění je plánované na tento týden.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
