Svět si od opatření proti pandemii nemusí oddechnout ani v případě velkého pokroku v očkování

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Očkování proti koronaviru vakcínou Sinovac v mexickém městě Ecatepec

Ani ty země, které jsou v očkování proti novému koronaviru nejúspěšnější, se omezení spojených s pandemií nejspíš jen tak nezbaví. Otázkou, jak budou vypadat protiepidemická opatření v příštích měsících a letech, se zabývá brazilský deník O Globo.

Čtěte také

Úspěšný průběh vakcinace proti covidu-19 ve Velké Británii znamená i postupné ukončování mnohaměsíční koronavirové uzávěry. Počet nových případů, hospitalizací a úmrtí prudce klesl. Ale ani v ostrovním království, ani v jiných zemích, které proti nemoci úspěšně očkují jako například v Izraeli, vakcína nejspíš nebude vytouženým všelékem.

Britský premiér Boris Johnson nedávno prohlásil, že „každá dávka vakcíny znamená krok ke znovuzískání svobody“. Konkrétní datum, kdy tato svoboda přijde, ale neuvedl. Ostatně ani nemohl. Podle řady odborníků totiž budou omezení v podobě nošení roušek a dodržování rozestupů trvat ještě několik let.

Všichni, nebo nikdo

Epidemiolog Julián Villabona Arenas z Londýnské školy hygieny a tropické medicíny upozorňuje, že bude záležet na úrovni kontroly, kterou očkováním získáme. A podstatné bude i to, zda a jak se budou objevovat nové mutace koronaviru.

„Nošení roušek a omezení fyzického kontaktu poskytuje ochranu před všemi variantami. S ohledem na to, že proti některým z nich je účinek vakcíny slabší, je pravděpodobné, že budeme muset na tyto formy prevence spoléhat ještě dlouho,“ myslí si kolumbijský expert Arenas.

Vliv bude mít také nerovnoměrný průběh očkování v různých zemích. Světová zdravotnická organizace zdůrazňuje, že dokud nejsou chráněni všichni, není doopravdy chráněn nikdo. Experti přitom odhadují, že v Africe se vakcína ke všem obyvatelům dostane až někdy v roce 2024.

Nebezpečná je teď Brazílie

V Brazílii, která je dnes epicentrem pandemie, lámou počty nově nakažených a zemřelých všechny rekordy. Vzhledem k tomu, že i tady probíhá očkování jen pomalu, vědci tvrdí, že země teď poskytuje ideální podmínky pro vznik nových mutací.

Čtěte také

Ale ani v Číně, kde je virus podle všeho pod kontrolou, se neví, kdy restrikce skončí. Omezení se tu týkají především překračování hranic oběma směry. Dokud země neproočkuje skoro půldruhé miliardy svých obyvatel, zůstane pro svět uzavřená, předpokládá deník O Globo.

Vakcíny sice podstatně snižují riziko vážného průběhu choroby, přesto ale nejsou zárukou vítězství nad virem. Stupeň ochrany totiž kolísá. Je tu tedy určitá část populace, která zůstává nechráněná.

Kromě toho podle brazilského listu není možné zapomínat na to, že v každé zemi je určité procento lidí, kteří vakcinaci odmítají. „Očkování poskytuje ochranu. Nemáme ale zatím jistotu ohledně toho, jak dlouho tato ochrana potrvá a jak dobře zabraňuje přenosu nákazy,“ přidává epidemiolog Arenas.

Třeba britská vláda počítá s tím, že ve třetím čtvrtletí roku 2021 dostanou alespoň ti nejzranitelnější občané dokonce třetí dávku vakcíny. Mělo by to pomoci s ochranou proti novým variantám viru a také zaručit, že očkovaní budou mít i nadále dostatek protilátek. Vládní vědecký tým se zatím domnívá, že ty vydrží zhruba půl roku. 

Covid s námi zůstane

Vědci se dnes převážně shodují, že covid-19 s námi zůstane i v budoucnu. Vědecký časopis Nature se letos v lednu zeptal více než stovky expertů na infekční choroby, jestli se podle nich lidstvu podaří nový koronavirus vymýtit. Skoro 90 procent dotázaných odborníků soudí, že nikoliv. Covid-19 se prý nejspíš stane novým endemickým onemocněním, se kterým svět bude muset dál žít.

Britský ekonom James Meadway, autor knihy Pandemický kapitalismus, která vyšla letos v lednu, poukazuje na to, že ze závažných infekčních onemocnění se lidstvu podařilo vymýtit jen pravé neštovice. Některá jiná, například chřipku, se víceméně daří držet pod kontrolou. Další, jako třeba horečka dengue, se projevují agresivněji.

Čtěte také

Meadway mluví o covidu-19 jako o typické nemoci kapitalismu. Nový koronavirus se podle něj dokonale přizpůsobil světu, ve kterém lidé žijí ve velkých městech, tráví čas uvnitř budov a cestují po všech kontinentech. 

„Pokud budeme mít štěstí, vakcinace zabrání tomu, aby očkování lidé nemoc dále přenášeli, což by mohlo toto období zkrátit. Obávám se ale, že ‚nová normalita‘ s sebou přesto přinese víc zákazů a donucování, než jsme znali dřív,“ dodává ekonom Meadway.

Jako příklad uvádí Austrálii a Nový Zéland, které díky přísným opatřením šíření viru zamezily. Obě země nedávno podepsaly vzájemnou dohodu o pohybu svých občanů, současně ale o to přísněji kontrolují každého, kdo přiletí odjinud.

Rovněž ve Velké Británii teď situace navzdory všem výhradám vypadá slibně. Alespoň jednu dávku vakcíny už dostalo více než 30 milionů lidí. Školy fungují a chystá se otevření zahrádek hospod a restaurací. Britská vláda ale postupuje opatrně, aby se vyhnula nové uzávěře v blízké budoucnosti. Lidé totiž na opatření reagují čím dál tím neochotněji.

Proto je potřeba, vysvětluje epidemiolog Arenas, podmínit rozvolňování splněním určitých kritérií. Nešťastné je podle něj naopak tvrdit, že se něco stane k určitému datu. Podobné sliby snadnou vedou k rozčarování, které snižuje efekt případných omezení v budoucnu, cituje experta brazilský deník O Globo.

Poslechněte si celý Svět ve 20 minutách. 

Dozvíte se, že sankce jsou běžným nástrojem mezinárodní politiky, jak chudá Kuba navzdory veškerým problémům vyvíjí hned několik vakcín proti covidu-19, jak švédští demokraté prolomili bojkot politické scény, nebo co znamenají velkolepé plány Egypta a Saúdské Arábie na stavbu zbrusu nových futuristických měst.

Spustit audio

Související