Koronafokus: Jak mají děti zacházet s antigenním testem? A co když bude některé pozitivní?

13. duben 2021

Negativní antigenní test na koronavirus je od včerejška propustkou do školy pro tisíce dětí. Neinvazivní testy si samy vyhodnocují. V čem je úskalí takového testování, na to zacílí dnešní Koronafokus s vědeckou redaktorkou Evou Kézrovou.

Pokud máte otázky související s covidem-19, můžete nám je zaslat na adresu covid@rozhlas.cz.

Tisíce děti včera šly po dlouhé době do školy a začaly tím, že si udělaly antigenní test. Jeden typ používají v Čechách, jiný na Moravě, v obou případech jde ale o neinvazivní test, aby pro děti nebyl nepříjemný. Co přesně to znamená?

Po pravdě řečeno, není to přesný termín, protože všechny stěry jsou neinvazivní, na rozdíl třeba od odběru krve.

Ale v tomto případě je to myšleno tak, že jde o výtěr z nosu anebo ze slin. A nikoli z nosohltanu, který není zrovna příjemný. Dodané antigenní testy jsou jednoduché.

Čtěte také

Podle přednosty Ústavu lékařské mikrobiologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol profesora Pavla Dřevínka, si děti při odběru rozhodně nemohou ublížit.

„Spíš je tam to druhé nebezpečí: děti na sebe budou natolik opatrné, že výtěr neprovedou podle instrukcí a sotva se dotknou nosní sliznice, aby je to nebolelo. A třeba se budou bát strčit si špejli do nosánku,“ upozorňuje Dřevínek a dodává: 

„Musí se ale dostat špejlí za nosní dírku do sliznice. A tu alespoň pětkrát obtáhnout. A to nejen v jedné nosní dírce, ale i ve druhé.“

Pokud děti nebudou postupovat správně, pak je velká pravděpodobnost, že antigenní test nezachytí případnou pozitivitu.

Hodně se mluví o citlivosti těchto čínských testů a že u dětí je jejich účinnost pouze 25procentní. Co tedy negativní výsledek takového antigenního testu znamená pro školáky?

Že mohou jít do školy.

Čtěte také

Obecně se ví, že antigenní testy dobře zachytí velkou nálož viru, takže kdo nemá příznaky, u toho antigenní test velmi pravděpodobně SARS-CoV-2 neodhalí. Záleží také na tom, kdo bude test vyhodnocovat, jestli děti anebo zkušenější oko, například učitelů.

Testy, které stát pro školy nakoupil, se liší způsobem rozpuštění vzorku, jednou stačí pár kapek, podruhé se musí tampon namočit. Ale vyhodnocují se stejně. Jedna čárka je kontrolní a druhá testovací, ale nemusí se objevit, i když je člověk pozitivní. 

Anebo naopak, profesor Dřevínek mi popisoval vlastní zkušenost, když se svým dítětem vyhodnocovali antigenní test a ukázala se jim druhá čárka, ale PCR test koronavirus vyloučil.

Takže zopakujme, že antigenní testy, a to nejen ve školách, jsou jen orientační a platí jen pro tu danou chvíli.

Žáci se budou testovat dvakrát týdně a podle toho se určuje, co bude třída dělat v případě nějakého pozitivního testu. Pokud někomu negativní test vyjde v pondělí, mohou se ostatní dál učit, pokud ale ve středu či čtvrtek, pak zbytek třídy musí okamžitě ze školy odejít. Proč tak rozdílný přístup?

Protože se vychází z toho, že inkubační doba covidu začíná po dvou dnech od kontaktu. Předpokládá se tedy, že děti se o víkendu nepotkaly a nestihly se vzájemně nakazit, přestože jednomu z nich vyjde v pondělí pozitivně antigenní test. Stačí, když opustí školu sám.

Čtěte také

Ve středu, případně ve čtvrtek je ale situace jiná, děti už spolu strávily nějaký čas ve třídě, takže pravděpodobnost nákazy je výrazně vyšší. A podle rozhodnutí ministerstva zdravotnictví musí všichni opustit školu minimálně do výsledku kontrolního PCR testu, který ovšem může zjistit, že dítě nemá covid. A to je pro rodiče dost složitá situace.

Podle mikrobiologa Pavla Dřevínka je to ale zbytečné: „Pravděpodobnost, že jedno dítě z 25 testovaných vyjde ve čtvrtek pozitivní, není zanedbatelná. Děti se pošlou domů a bude se čekat na konfirmační PCR test. Přitom všechny děti byly testovány ve stejný den jako ten pozitivní nešťastník. A možná v sobě skrývají infekci, ale je málo pravděpodobné, že už budou infekční. Ten daný den by vyučování mohlo doběhnout.“

A to samozřejmě za důsledného dodržování těch standardních opatření, známých 3R – ruce, roušky rozestupy.

autor: Eva Kézrová
Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.