Libor Dvořák

24. únor 2022 se bezesporu stane jedním z nejtragičtějších dat první třetiny 21. století. Je to den, kdy Putinovo Rusko zahájilo nevyhlášenou válku proti Ukrajině. 

Když koncem února Putinova vojska vtrhla na Ukrajinu, svět očekával, že Rusko se stane bleskovým vítězem, protože síly se jevily jako příliš nerovné – a taky nerovné byly.

Naprosto zásadní význam pro informování československé veřejnosti o událostech listopadu 1989 měla Československá televize.

Zatímco Vladimir Putin jednal v Minsku s Alexandrem Lukašenkem, v Kremlu studují návrhy bývalého ministra zahraničí USA, devětadevadesátiletého Henryho Kissingera.

Návštěva ruského prezidenta Vladimira Putina v Minsku připomněla, že ani s jediným světovým politikem se Putin nesetkává tak často jako s běloruským diktátorem Lukašenkem.

Válka, kterou rozpoutalo Rusko na Ukrajině, nedosáhla bodu zlomu, ale jak na domácí půdě, tak i ve světě zní otázka: Podaří se agresorovi uniknout osudu Sovětského svazu?

Jak tvrdí moskevští insideři, Rusko ve válce na Ukrajině používá 40 let staré granáty: obsluhy ruských děl to nutí křížit pověrčivě prsty, „aby se nedej bože něco nestalo“.

Zbavila se skutečně východní Evropa ruského vlivu? Nakolik se tato otázka týká i nás? Publikaci, která se věnuje postsovětskému prostoru, přečetl Libor Dvořák.

Jak sdělují ruská nezávislá média, ale také generální štáb ukrajinské armády, už během této zimy by mohla přijít další vlna ruské mobilizace. 

Ukrajinci po pondělní vlně ruských útoků vyzdvihovali úspěšnost své současné protivzdušné obrany. Zneškodnit dokázali většinu střel. Je to hlavně zásluha systému NASAMS.