Libor Dvořák: Ruské soudy nápadně přitvrdily při trestání kritiky války
Putinovo tažení proti tzv. pomlouvačům toho, čemu ruský prezident říká „zvláštní vojenská operace“ na Ukrajině, skutečně sílí a dá se to snadno doložit i několika nekomplikovanými statistickými čísly. Například: za prvních šest měsíců letošního roku ruské soudy podle paragrafu, stíhajícího fejky či chcete-li případy „diskreditace“ ruské armády a jejího tažení na Ukrajinu, obvinily a odsoudily 21 lidí.
Osm z nich přitom bylo reálně posláno za mříže, tři další dostali podmínku a deset odsouzených se ze svého údajného prohřešku proti vlasti a vlastenectví vykroutilo jen pokutou – pravda, většinou dosti mastnou.
Prosté srovnání však ukazuje, že za celý loňský rok bylo v Rusko za „vědomé šíření dezinformací“ o ruské armádě odsouzeno „jen“ 14 lidí. Nepodmíněný trest odnětí svobody přitom dostali pouze dva z nich.
Čtěte také
Administrativní a trestní odpovědnost za „pomlouvání“ ruské armády byla v Rusku zavedena v březnu loňského roku, tedy krátce po začátku války. O rok později už se tento poklesek začal vztahovat na ty, kteří se jakýmkoli způsobem dotkli tzv. smluvních vojáků a stejně tzv. dobrovolníků.
19. října pak ruská Státní duma v prvním čtení schválila návrh zákona, který postihuje i fejky namířené proti příslušníkům Ruské národní gardy. Žijete-li zkrátka v Rusku a chcete kriticky hodnotit činnost ozbrojených složek, musíte si dát zatracený pozor na hubu. A vůbec nejjednodušší je ji prostě držet.
Podívejme se ale na problém z druhé strany. Jaký je vztah ruské společnosti k válce, již Rusko už přes půldruhého roku vede proti Ukrajině? Jak je vůbec možné, že propukla a jaké události v nejnovějších ruských dějinách zapříčinily, že za prezidenta Putina se RF změnila v militantní totalitní režim?
Na tyto otázky se poslední dobou snaží odpovídat nezávislý sociolog Lev Gudkov. Podle toho bylo v Rusku dosaženo jakéhosi „organizovaného koncensu“, kdy se proti válce zastřeně či zcela otevřeně vyslovuje a staví necelá čtvrtina obyvatelstva. Toto číslo je přitom dosti stálé a neroste.
Lev Gudkov si myslí, že je to způsobeno několika faktory: samozřejmě všudypřítomným strachem, ale v neposlední řadě i tím, že válka na lidi zatím nedoléhá ekonomicky a také pečlivě utajované ztráty se zatím zdají snesitelné. Dokud se situace v tomto ohledu nezmění, dál to na docela dlouho zůstane, jak to je.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Související
-
Ondřej Vaculík: Most Ukrajinců
Do konce roku by stavbaři měli zaklenout nový železniční most u Červené nad Vltavou. Toto největší obloukové přemostění u nás se štíhle bude pnouti nad Orlickou přehradou.
-
Libor Dvořák: Krymská konference a vzorec míru
S iniciativou Krymská platforma přišel v roku 2021 ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a už z názvu plyne, oč tu jde: Krym je pro Ukrajince symbolem nezávislosti.
-
Karel Hvížďala: Válka na Ukrajině a hlad jako zbraň
V roce 2019 podle ředitele Světového výživového programu pro Německo, Rakousko a Lichtenštejnsko bylo na světě 135 milionů hladovějících lidí, letos je to již 345 milionů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
