Libor Dvořák: Teroristické hnutí Hamás a teroristický stát Rusko k sobě mají blízko
Ač se to na první pohled nezdá zrovna pravděpodobné, Rusko a Hamás už dlouhou dobu udržují nadstandardní vztahy a vykazují celou řadu styčných bodů. Alespoň tohoto názoru je ruský orientalista Kirill Semjonov a některé tyto styčné body rovnou vypočítává.
Podle něj se zájmy Moskvy a Hamásu kryjí třeba v tom, že obě strany mají zájem na vzniku jiných center síly, než jsou jen Spojené státy.
Čtěte také
Představitelé Hamásu jsou zároveň přesvědčeni, že Moskva může celý Blízký východ podpořit v boji proti vojenské, kulturní a politické expanzi Západu do tohoto prostoru.
V globálním a strategickém kontextu se tedy pozice obou stran do značné míry kryjí. Hamás právě proto s Moskvou vždy udržoval přinejmenším solidární, ne-li přátelské vztahy. Ostatně antiamerický a protizápadní patos Hamásu ruskému vedení vždy imponoval. Toto palestinské hnutí téměř nikdy nevystupovalo proti Rusku a nepodporovalo činnost, namířenou proti bytostným zájmům Moskvy.
Důležitý hráč
Čtěte také
Poučné je v tomto ohledu i poměrně nedávné dění v ruské části Kavkazu: ačkoli v případě Čečenska Hamás do jisté míry s jeho separatistickými tendencemi sympatizoval, nakonec se proti tomuto odštěpenectví a rozkolu Ruské federace postavil.
Nejnověji Hamás podpořil tzv. zvláštní vojenskou operaci na Ukrajině, i když se v tomto případě na stranu Moskvy oficiálně postavilo jen pár arabských zemí a organizací. Faktem je, že tento postoj upevnil pozice Ruska v arabském světě a napomohl tomu, že řada Arabů začala ruskou válku na Ukrajině chápat jako výzvu monopolárnímu světu, což by podle ruského názoru mohlo potlačit roli USA v blízkovýchodní záležitostech.
Podle již citovaného Kirilla Semjonova si Rusko uvědomuje, že Hamás je na Blízkém východě důležitý hráč. Moskva, která se i nadále chce považovat za aktivní subjekt blízkovýchodního urovnání, dobře chápe, že v případě vzniku palestinského státu v něm právě Hamásu bude patřit víc než významné místo.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
