Julie Hrstková: Digitalizace je jako svatý grál. Všichni po ni touží, ale nikdo ji nenašel
Rok 2024 vypadal nadějně. Zdálo se, že Česko konečně vstoupí do nového, digitálního věku. Takzvaná e-občanka neboli digitální identifikační průkaz začal platit v lednu. A v červenci se konečně mělo prolomit kouzlo nestavění. Spuštění digitalizace stavebního řízení mělo odšpuntovat novou výstavbu a konečně otevřít bytový trh i těm, kteří si nemohou dovolit bydlet za mnoho desítek tisíc korun měsíčně.
Naděje vydržela pár měsíců. Nezviklal ji ani fakt, že e-občanku na začátku neuznávaly policie, obecní úřady či úřady práce, ale pár měsíců čekání se nezdály být až tak strašné.
Koneckonců cíl byl jasný – vedle prokazování totožnosti všude s pomocí telefonu se očekávalo i to, že stačí počkat rok a se všemi úřady člověk bude moci komunikovat výhradně digitálně. A ušetří si fronty na úřadech i dojíždění za hory a doly.
Čtěte také
Teď, na konci roku, zbyla z digitalizace jen matná vzpomínka na to, jaké by to mohlo být, kdyby... kdyby v Česku fungovalo to, co politici slíbí, ba dokonce k čemu se přihlásí a navíc se s tím chlubí.
Jen pár dní pře vánočními svátky Sněmovna odsouhlasila odklad digitalizace služeb státu o dva roky, a to na rok 2027. O návrhu sice musí ještě rozhodnout Senát a novelu poté musí podepsat prezident.
Jenže vzhledem k tomu, že stále existuje řada resortů, které si digitalizaci představují za pomoci tužky a papíru a na digitální služby nejsou absolutně připravené, je dost pravděpodobné, že odklad projde celým legislativním kolečkem.
Mimo jiné chybí funkční propojení registrů například ve školství, není dokončena elektronizace zdravotnictví či digitalizace soudní agendy.
Digitální stavební řizení
Samostatnou kapitolou je digitální stavební řízení. Namísto zjednodušení přišel kolaps, pád ministra pro digitalizaci Ivana Bartoše (Piráti) a novela stavebního zákona, která v podstatě potvrdila, že nový systém je nefunkční a propojila původní a digitální systémy.
Stavební úřady tak budou moci do roku 2028 využívat systémy pro stavební řízení, které používaly před červencovým spuštěním digitalizace. Což v překladu znamená odklad digitalizace stavebního řízení o tři roky.
Čtěte také
Mezitím co poslanci schválili odklad, se ovšem ukázalo, že problém není jen v digitalizaci, ale hlavně v celém stavebním zákoně. Respektive v tom, že namísto státní stavební správy dodnes existuje a schvaluje celý proces na šest set stavebních úřadů na obecních úřadech a další desítky dalších orgánů veřejné správy.
Ne že by to byla novinka, ostatně snaha odstranit místní politiky z rozhodování o výstavbě byl jedním z hlavních původních záměrů nového stavebního zákona z roku 2021, která ovšem narazila na Starosty a nezávislé. A vše zůstalo při starém.
Nedostatky v digitalizace se tak stále více jeví jako zástupný problém výstavby, kterou reálně nikdo nechce.
Česko má neefektivní a složitou veřejnou správu, přebujelý počet úřadů i úředníků. Politici moc rádi hovoří o štíhlém státu, o propouštění úředníků. Výsledkem je pravý opak.
Samotná digitalizace nemůže a také nevyřeší všechny problémy veřejné správy. Minimálně by ale ukázala, v kterých částech je správa státu neefektivní, které úřady fungují, kdo pracuje a kdo ne.
Což je evidentně také největší problém a hlavní důvod, proč i digitalizace patří mezi pojmy, které politici tak rádi používají, ale současně jim velmi efektivně brání vstoupit do života.
Autorka je komentátorka Hospodářských novin
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
