Expertka: Jak se stát poučil z digitalizace stavebního řízení? Zatím jsme to neslyšeli, to je chyba
Snaha bývalého ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) digitalizovat stavební řízení skončila fiaskem. „Pokud nechytneme dech, jak digitalizovat a zjednodušovat si práci technologiemi, tak pravděpodobnost, že budeme zaostávat, je téměř jistá," varuje v Interview Plus Eva Pavlíková (Zelení), manažerka a spoluautorka Výzvy za strategický přístup k digitalizaci.
To, co v debatě o digitalizovaném stavebním řízení podle ní nezaznělo, je ponaučení, které si z celé situace vzít. „V IT světě se tomu říká takzvaná post mortem analýza, to znamená ve stavu smrti, kdy si řeknete, jaké chyby jste udělali a jak se z toho poučíte do budoucna,“ upozorňuje.
Jenže ve veřejné debatě úplně chybí poučení z předchozích chyb nepovedené digitalizace.
Vláda se rozhodla skončit se stávajícím systémem, který se vytvořil za ministra Bartoše na ministerstvu pro místní rozvoj. Zcela nový systém by se měl spustit až na začátku roku 2028.
Čtěte také
Podle Pavlíkové je situace nepřehledná. Na jednu stranu tu byl velký tlak na to, aby digitalizace stavebního řízení probíhala hned od září. A pak se oznámilo, že je v pořádku digitalizaci zastavit a vyvíjet systém další tři roky.
„Pokud se podíváme do veřejných výstupu, jak se ta analýza a digitalizace vyhodnocovaly, tak jsou to spíš kusé informace,“ doplňuje k nepřehlednosti situace.
Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) o vzniklém systému řekl, že o jeho ukončení nerozhodli politici, nýbrž experti. Pavlíková si všímá toho, že slyšela vyjádření převážně politiků.
„Pokud se jednalo o experty uvnitř veřejné správy, tak ti mají omezený pohled. Neviděla jsem ale žádné vyjádření expertů z venku,“ vysvětluje.
Právě proto s kolegy připravila Výzvu za strategickou digitalizaci státu. „Ve veřejné debatě nám chyběl expertní pohled na strategické digitální projekty,“ dodává spoluzakladatelka platforem Česko.Digital a Byro.
Dopady digitalizace
Úspěšná digitalizace by přitom podle Pavlíkové mohla posílit důvěru občanů ve stát.
„Když změníme to, jak s námi stát komunikuje – a možná po nás bude chtít míň dat, možná k nám promluví přívětivěji, nebude nás nutit chodit na pobočku, když můžeme něco vyřídit z pohodlí domova – tak to je enormní dopad,“ je přesvědčená.
Důvěryhodnost je podle ní jedním z důvodů, proč se digitalizaci ve veřejném sektoru nedaří tolik jako v soukromém.
Čtěte také
„Lidé velmi ochotně dávají svoje informace bance, velmi ochotně využívají online nákupy, dávají tam informace o tom, co nakupují, jestli kupují máslo, nebo rohlíky. Ale co se týká přístupu ke státu, tak tam nechtějí dávat žádné informace,“ srovnává.
Digitalizace se přitom podle ní může pozitivně promítnout do ekonomiky celé České republiky. Daly by se tak ušetřit jak lidské kapacity, tak peníze ze státního rozpočtu.
„Budoucnost je nejistá a technologie jsou akcelerátorem změn. Jsme národ technologického talentu a může to být jedna z našich konkurenčních výhod do budoucna, která by měla dopad na ekonomiku.“
Podle Pavlíkové tak závisí budoucí ekonomický růst Česka na tom, jak zvládneme digitalizaci a jak se k ní postavíme. „Pokud nechytneme dech, jak digitalizovat a zjednodušovat si práci technologiemi, tak pravděpodobnost, že budeme zaostávat, je téměř jistá,“ uzavírá.
Poslechněte si celé Interview Plus v audiu nahoře.
Související
-
Digitalizace není v Česku priorita, mrzí experta. K posouzení DSŘ prý chybí dostatek dat
Digitalizace. České slovo roku 2024. Kde je problém? Chybí nám peníze, chybí nám lidi, neumíme to, nebo to děláme špatně?
-
Dostálová: Bartoš měl digitální řízení připravené od nás, ale vše se zrušilo. A nebylo to předražené
„Bartoš zrušil veřejné soutěže. Vláda zrušila náš zákon jako celek, přebudovala ho. Za to, co se děje, nese plnou odpovědnost vláda,“ tvrdí exministryně Dostálová (ANO).
-
Bérová: Tlak na úspory v digitalizaci vede do slepých uliček, které jsou ve výsledku dražší
Bérová podotýká, že hlavním parametrem je dnes cena. „Protikorupční hon tu způsobil patovou situaci,“ upozorňuje.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.