Byrokracie nejvíc škodí úředníkům. Bojují s ní od rána do večera, říká zakladatel platformy Byro

„Po krátkém působení v mezinárodní advokátní kanceláři jsem přešel do veřejné správy. Začínal jsem na politické pozici,“ popisuje svou cestu ze soukromého sektoru Chytil.

„Šel jsem tam s tím, že moje práce se bude věnovat designu veřejných politik. A zjistil jsem, že mnohem víc k odpracování tam je na cestě mezi politickým rozhodnutím zastupitelstva, rady, vlády, Sněmovny, a implementací v terénu,“ říká.

Čtěte také

Bérová: Tlak na úspory v digitalizaci vede do slepých uliček, které jsou ve výsledku dražší

Práci přirovnává ke spletitému lesu plnému překážek, nebo bažině, která se s každým šlápnutím prohlubuje. „To ve mně otevřelo motivaci výzvu překonat a v tom prostředí se realizovat.“

Částečnou motivací pro něj byla, jak sám popisuje, vysoká organizační kultura, množství kompetencí a prostředků, ale také „hra proti přesilovce“.

„Na každé rozhodnutí veřejné správy, které napsal jeden člověk, ho pak další člověk musel zkontrolovat. A pak tam sedí třeba tři právníci, kteří mají přesilovku a zkouší ho rozebrat nebo změnit,“ vysvětluje Chytil výzvu, která ho v prostředí veřejné správy lákala.

Státní úředníci jsou přetížení a špatně placení, přiznává Chytil. „Politiky bych příliš nevinil, protože většina politiků říká to, co si voliči přejí slyšet a čeští voliči si přejí slyšet, že úředníků má být méně.“

Doplňuje, že „státní zaměstnanec“ je poměrně široký pojem, který kromě úředníků zahrnuje třeba také policisty, hasiče a učitele.

Čtěte také

Ozdravným balíčkem to nekončí. Snižování byrokracie a rušení agend bude pokračovat, říká ke konsolidaci Stanjura

„Mezi úředníky státu je většina ve větších organizacích, jako je Úřad práce nebo Česká správa sociálního zabezpečení. Ale těch, kteří jsou přímo na ministerstvech, budou jen tisícovky. Jejich podíl v celkovém rozpočtu na platy lidí, které platíte ze svých daní, je relativně malý. A navíc nestoupá,“ říká.

Státními úředníky je v Česku zhruba 76,5 tisíc lidí, což je přibližně 1,5 procenta pracovní síly. Za poslední dvě desetiletí jejich počet klesá jen mírně, a to i přesto, že vláda Petra Fialy (ODS) slibovala ve svém programovém prohlášení, že zbytečné úřední úkony zruší.

S propouštěním lidí po zrušení nějaké konkrétní agendy podle Chytila často problém nebývá.

„Potíž je spíš propustit lidi, kteří třeba pracují na pozici, kterou potřebujete, ale nepodávají výkon, který potřebuje jejich tým nebo jejich nadřízení. Tam je to o něco obtížnější, než kdybyste se řídil jenom zákoníkem práce. Nějaké dobré důvody pro to jsou, ale často to komplikuje lidem v úřadech život,“ myslí si.

Zbytečná byrokracie

Chytil věří, že stát nepotřebuje, aby pro něj stejní lidé pracovali celý život. „Naše kariérní řády pořád počítají se starým světem, ve kterém jste nastoupili ve dvaceti do Škodovky a pak jste dostali slavnostní zlatý volant, když vám bylo 65 a šli jste do důchodu. Tak to dnes není ani v soukromém sektoru, ani ve státním. Myslím, že není legitimní očekávat, že nám mladí nadšení lidé nastoupí na ministerstvo a zůstanou tam do smrti,“ popisuje.

Časté je podle něj i to, že lidé mezi 25. a 30. rokem věku ze státní správy odchází do soukromého sektoru, jelikož plat úředníka na ministerstvu nestačí na nájem a podobné náklady.

Čtěte také

Představují si Evropané svůj život jako digitalizaci, výdaje na obranu a zalesňování? Ptá se ekonomka Švihlíková

Pracovní podmínky navíc úředníkům ztěžuje i mnohdy zbytečná byrokracie, soudí Chytil.

„Jestli jsou u nás nějací lidé, kterým byrokracie a přebytečné papírování škodí celý den, je to úředník, protože se s ním potkává od rána do večera,“ vysvětluje.

„Pokud dokážeme vytvořit pracovní prostředí uvnitř úřadu, kde úředníci sami nebudou muset tisknout na tiskárně věci, které mohli kolegovi poslat digitální cestou, tak výrazně uspoříme a budeme schopni totéž nabídnout i občanům.“

Neúspěšnou digitalizaci vnímá Chytil jako výjimečný případ, jelikož většina viny ve veřejné debatě padala na politika, ministra pro místní rozvoj.

„Většinou neúspěšné projekty dopadají právě na úředníky,“ říká, ale zároveň tvrdí, že na vině byla také očekávání lidí.

„Každý posluchač, který pracuje v soukromém sektoru, tuší, že zhruba dvě třetiny digitalizačních projektů v soukromých firmách selhávají. Nikdo nečeká, že pokud řídíte větší organizaci a digitalizujete nějakou agentu, že to bude z 98 procent úspěch,“ srovnává.

Jak platforma Byro podporuje a propojuje státní úředníky? Je problémem státní správy nízká flexibilita? Jakou motivaci má mladý člověk k nástupu do státní správy? Poslechněte si celý pořad Osobnost Plus, moderuje Michael Rozsypal.