Sociolog: Nevoliči od politiků chtějí pozitivní vizi, ti je však dokážou spíš odradit než přilákat

Zklamání z politiky se u voličů projevuje různými způsoby. Část například v každých volbách hlasuje pro jinou stranu, jiní si vybírají podle typu voleb a další jsou již zcela rezignovaní a k urnám nechodí buď vůbec, nebo jen výjimečně.

„U nevoličů velmi často zaznívalo, že politika je pro ně něco odtažitého až špinavého. A ani tím svým voličským hlasem se toho nechtějí přímo či nepřímo účastnit,“ popisuje.

Čtěte také

ANO bude mít po volbách zajímavý potenciál. Divil bych se, kdyby „neoťukalo“ všechny, míní politolog

Respondenti v otevřených odpovědích jako důvod často uvádějí korupci a rozkrádání veřejných prostředků, ale také negativní kampaně politických stran.

„Uvítali by, aby lídři představovali pozitivní vize, jak by se mělo Česko dále vyvíjet a jak chtějí navázat na svou dosavadní práci. Místo toho se vzájemně urážejí a osočují,“ shrnuje sociolog.

I nevoliči přitom ve svém okolí mají lidi, kteří k volbám chodí s nadšením, před volební komisí prožívají pocit zadostiučinění ze splnění občanské povinnosti, případně s nadšením volí konkrétní subjekt.

„Jsou to ti nejloajálnější voliči třeba KSČM nebo hnutí ANO, jsou staršího věku a u části z nich ještě můžeme mluvit o nějakém nadšení,“ doplňuje.

Volby rozhodne neúčast

Burianec soudí, že pokračuje trend zeštíhlování volebních programů, protože politici si uvědomují, že je voliči příliš nečtou. Jednak z nedostatku času a informační přesycenosti, ale i kvůli stoupající nedůvěře v politické strany.

Oproti době před 10 lety jsou volby více personalizované a zaměřené na lídry, což zastiňuje ideologické ukotvení kandidujících subjektů. Z výzkumu vyplynulo, že pro mladší nevoliče bylo jednodušší přijít k prezidentským volbám, kde se mohli s kandidátem ztotožnit, naopak méně důležité pro ně jsou krajské a komunální volby.

Čtěte také

Okamura tupí kritiku vůči SPD. Chce být pro ANO přijatelnějším partnerem, míní komentátor

„Více se ale angažují v evropských volbách, Evropa je jim blíž z hlediska směřování i cestování, více koukají na Západ. Volební účast je u nich ovšem stále nižší v porovnání s těmi staršími,“ popisuje.

Část lidí také k volbám nechodí z přílišné zodpovědnosti – nemají totiž čas se s volebními programy dostatečně seznámit a převládne u nich pocit, že než aby dali hlas někomu, koho vlastně příliš neznají, tak raději nepřijdou vůbec.

Voličské spektrum je dnes rozděleno na dva téměř neprostupné tábory kolem opozičních stran a těch vládních spolu s Piráty, pokračuje sociolog.

„Hlavní dělící linií je socioekonomická situace, až v pozadí jsou kulturně společenská témata. Nyní se hraje o ty vlažnější nevoliče, kteří jsou poměrně vyrovnaně nakloněni vládním i opozičním stranám. A myslím, že volby budou spíš o demobilizaci, protože více voličů nyní lze od voleb odradit, než kolik jich lze k účasti přimět,“ uzavírá Burianec.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.