Systém Bartošovy digitalizace šel dodělat, říká Černohorský. „Rozhodli experti,“ nesouhlasí Kupka

21. říjen 2024

Vláda rozhodla, že nebude pokračovat ve vývoji systému na digitalizaci stavebního řízení, který vznikl pod vedením exministra Ivana Bartoše (Piráti). Zcela nový systém by se měl spustit až na začátku roku 2028. Musí dosavadní práce skončit v koši? Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) soudí, že nepochybně ano. „Vláda nechce přiznat, že by šel systém opravit a Bartoš tak měl pravdu,“ oponuje v Pro a proti Lukáš Černohorský (Piráti), bývalý náměstek ministra pro místní rozvoj.

Pane ministře, opravdu je nutné po několika letech práce začít s digitalizací stavebního řízení od znova?

Kupka: S výběrovým řízením nepochybně ano. Je třeba, aby bylo přesně popsáno z hlediska procesů i z hlediska finálních služeb, jak má systém vypadat, jaké služby má dodávat, jak se má chovat vůči jednotlivým stavebníkům a jak se má chovat vůči jednotlivým stavebním úřadům i všem ostatním takzvaným dotčeným orgánům, které do toho procesu vstupují.

Čtěte také

Toto bohužel chybělo na začátku předchozích soutěží a udělat se to musí. Jinak nejsme schopni garantovat jako stát, že ten systém vcelku bude dobře fungovat a bude plnit požadavky zákona a potřeby všech uživatelů. Toto je nezbytná podmínka.

Z analýzy vyplynulo, že jak dosavadní systém vznikal v obrovském časovém presu, tak ministerstvo pro místní rozvoj dokonale nerespektovalo ani zákon o zadávání veřejných zakázek. To ve výsledku rozhodl i Krajský soud v Brně. Je nezbytně nutné tím procesem projít tak, jak se to udělat má.

Pane Černohorský, uznal byste, že vzniklá situace je do značné míry vaše odpovědnost?

Černohorský: Opravdu jsme pracovali pod velkým časovým presem, protože zákon vešel v platnost v květnu roku 2023. To znamená, že reálně na přípravu celého toho systému vycházel zhruba rok.

Jinak samozřejmě analýzy vznikaly už i za paní exministryně Kláry Dostálové (ANO) s tím, že část toho se dá samozřejmě použít.

K analýzám, které teď bude vznikat – bude nezbytné po tu dobu neměnit zákony. Protože v mnoha případech procesní analýzy, které se daly používat teď, se budou muset permanentně překreslovat podle toho, jak bude docházet ke změně jednotlivých zákonů a jak se budou měnit procesy na základě změny zákona.

Podle mě opravdu nebylo potřeba se vracet úplně na začátek. Vláda však byla v situaci, že kdyby řekla, dobře, ten systém se dá dodělat, jdou tam opravit programátorské chyby, tak by přiznala to, že bývalý ministr Ivan Bartoš měl pravdu.

Čtěte také

Ten systém se dal dodělat. Protože harmonogram, který byl uveřejněný na dokončení některých funkcí, byl uveřejňován na webu ministerstva pro místní rozvoj. A byl připraven do konce roku.

Vzali jste v potaz tento harmonogram, jak by se bývalo dalo stávající digitalizované stavební řízení dokončit tak, aby dobře fungovalo?

Kupka: Vzali jsme v potaz všechny argumenty. Ten, kdo ztratil důvěru, že ty systémy je možné dokončit, nebyli politici. To byli experti, kteří se těm systémů začali věnovat a začali domýšlet a pracovat s tím, co všechno by se v nich muselo doplnit.

Do hry vstoupili také právníci ministerstva pro místní rozvoj, odbor legislativní a právní, který udělal analýzu. Z ní vzešlo, že v 25 konkrétních položkách současné systémy nesplňují nároky aktuálně platného stavebního zákona.

Nátlak na Bartoše?

Pane Černohorský, od vás Pirátů zaznívá, že se někomu nelíbilo, že digitální stavební řízení za působení ministra Bartoše bylo pořízeno relativně levně. Skutečně tvrdíte, že Ivan Bartoš skončil jako ministr pro místní rozvoj proto, že tady byly určité tlaky?

Černohorský: Určitě tam byly tlaky od jednotlivých společností. Společnost Vita software například rozesílala na stavební úřady dopisy o tom, že mají ignorovat informační systém stavebního řízení, že mají na nás tlačit, ať doděláme nějaké rozhraní, pomocí kterého se oni následně budou moci připojovat.

Čtěte také

Akorát že jejich systém v reálu funguje úplně jinak, než je navrženo celé fungování digitalizace stavebního řízení.

V mnoha případech docházelo k tomu, že ministru Bartošovi chodili e-maily od představitelů Vita software, dokonce o tom natočila Česká televize reportáž. Myslím, že to byl jednatel společnosti Vita, který na konci toho e-mailu použil slovo, že kdyby jim vyšel Ivan Bartoš vstříc, tak by měl jednodušší život.

Od některých těch firem tedy byly velké tlaky, ale my jsme neustoupili.

Pane ministře, můžete vyloučit, že takové tlaky tady byly? Můžete vyloučit, že by ve vašem okolí nebo přímo ve vaší ODS byli lidé, kteří působí ve firmách, jež mají zájem se na realizaci digitálního stavebního řízení podílet?

Kupka: Já jsem schopen jednoznačně vyloučit spekulace tohoto typu. Rozhodnutí, které dělala vláda, dělala na základě expertíz nezávislých odborníků. I ty předchozí týdny, kdy jsme se tomu věnovali, jsme byli vedeni jedinou snahou: zajistit bezpečné řešení pro Českou republiku.

Také výběrové řízení, které bude probíhat, bude otevřené a bude v něm rozhodovat cena. V žádném případě nebylo naší snahou to přihrát někomu, kdo má nějaké předznamenání.

V žádném případě jsem do kontaktu s nikým z Vita software nepřišel a nijak takové jednání nevyhledávám.

Jde nám ale o jedno: zajistit, aby v České republice se vydávala stavební povolení.

Spekulace tohoto typu můžou teď třeba měnit pozici Pirátů v té situaci, v níž se ocitli po zpackaném digitálním stavební řízení. To je ale tak všechno.

Poslechněte si celou debatu, audio je nahoře v článku.

autoři: Lukáš Matoška , ano
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.