Libor Dvořák: Masový úprk Arménů z dobytého Karabachu
Kdo v posledních dnech viděl televizní záběry ze silnice, vedoucí Lačinským koridorem, což je jediná spojnice mezi karabašským územím a Arménií, zřejmě nevěřil vlastním očím: vozovka byla beznadějně ucpaná a dlouhatánský had osobních i nákladních aut, autobusů, traktorů i povozů, tažených hospodářskými zvířaty, jako by nikde nezačínal a nikde nekončil.
Na první pohled tu bylo znát, že do pohybu se dalo prakticky veškeré obyvatelstvo této horské enklávy na území Ázerbájdžánu.
Čtěte také
Důvodem je samozřejmě blesková, v podstatě jednodenní válka z 19. září, kdy karabašské ozbrojené síly po ázerbájdžánském úderu kapitulovaly a tamní úřady vyjádřily ochotu svou činnost ukončit a mezinárodně nikdy neuznaný Náhorní Karabach doslova zrušit.
Zdejší Arméni se dali na úprk i přesto, že ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev jim v rámci své země sliboval poměrně slušnou autonomii. O tom, že to myslel vážně, svědčí podle mise OSN, která na sporné území dorazila tuto neděli, že v hlavním karabašském městě Stěpanakertu nedošlo k poškození žádných administrativních budov a stejně tak se zdá, že ázerbájdžánští vojáci nechali zcela na pokoji civilní obyvatelstvo.
Začátek další války?
Čtěte také
To však, poučeno předešlým vývojem pětatřicetiletého konfliktu, kdy Náhorní Karabach hodila přes palubu jak Arménie, tak i Rusko a karabašská domobrana proti ázerbájdžánské dobře vyzbrojené armádě v podstatě neměla šanci, se raději sebralo a ze své domoviny odchází.
Svou roli tu bezpochyby sehrála i historická zkušenost s tureckou genocidou z roku 1915. Nesmíme zapomínat, že pro Armény jsou Ázerbájdžánci v podstatě Turci (což je při etnické i jazykové příbuznosti pochopitelné). Ostatně i řada Turků má tendenci považovat Ázerbájdžán nikoli za samostatný stát, ale jen za jakousi severní provincii Turecka.
Otázkou je, co bude dál. Většinový je názor, že touto bleskovou vojenskou akcí byl vleklý spor o Karabach ukončen. Jsou však i tací, co se domnívají, že by to mohl být jen předpoklad pro začátek další války – a ta by rozhodně neprospěla nikomu. Zrušení schůzky Alijev – Pašinjan v těchto dnech příznivým signálem rozhodně není.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
