Libor Dvořák: Zmatek v americkém Kongresu ohrožuje pomoc Ukrajině

Nicméně – podle ředitele oddělení Evropy a Ruska Centra strategických a mezinárodních studií ve Washingtonu Maxe Bergmanna i tato zdánlivě astronomická suma Ukrajině postačí sotva do konce tohoto roku. Je přitom známo, že vlastní ukrajinské zásoby zbraní a munice by kritického bodu dosáhly velice brzy, už někdy během loňského března či dubna. 

Čtěte také

Jiří Pehe: Spojené státy jsou v hluboké politické krizi, Evropa musí být nezávislejší

Připomeňme si, že Severoatlantická aliance po jistém počátečním váhání (které v mnoha ohledech trvá doposud) začala především z arsenálů postsocialistických zemí Ukrajinu zásobovat sice dosti historickou, ale doposud funkční vojenskou technikou sovětské provenience. 

V létě roku 2022 pak začaly Spojené státy Ukrajincům dodávat americké houfnice M777, raketové systémy HIMARS a další, tentokrát už západní vyspělé zbraně. Mimochodem, právě to ukrajinské armádě pomohlo loni na podzim vytlačit Rusy z Chersonu a Charkovské oblasti. 

Čtěte také

Ukrajinci se nebojí, že by válku sami nevydrželi, ale že pomoc a solidarita ze Západu začne slábnout, říká zpravodaj Dorazín

Bývalá analytička amerického ministerstva Dara Massicotová, specializující se na ruské zbrojní systémy, ovšem připomíná, že Západu poslední dobou dochází munice, jíž by mohla zásobovat ukrajinské ozbrojené síly.

To podle této odbornice znamená, že Ukrajina by byla nucena dále omezit měřítka beztak dosti rozpačité protiofenzívy. 

Nebezpečná mezera 

Pokud se tedy Kongres dohodne na novém balíčku vojenské pomoci Ukrajině až někdy za 2-3 měsíce, vzniká tu nebezpečná mezera, protože „zajištění zbrojní pomoci není okamžité“. 

Libor Dvořák|foto:Věra Luptáková, Český rozhlas

Problém je tedy zjevný: Evropa a koneckonců i svět, který po tři čtvrtě století nebyl zvyklý na velkou válku, si na ni najednou chtě nechtě musí zvykat – i se všemi průvodními jevy, jako jsou především prudce zvýšené náklady na zbrojení.

Autor je komentátor Českého rozhlasu