Léto 1951. Vlak svobody projel na Západ a Josef Urválek řečnil v politickém procesu proti lidem z agentury AP

Do čela špionážní skupiny souzené na počátku července 1951 byl totalitními vyšetřovacími orgány postaven americký novinář William Oatis.

Čtěte také

Jaro 1951: Turecké hospodaření v čase zostřujícího se třídního boje

Vlastní skupinu tvořili ještě tři čeští zaměstnanci tiskové agentury Associated Press, v čele jejíž československé pobočky Oatis stál. Ti byli odsouzeni následně.

Ve vybraných ukázkách Archivu Plus zazní úryvky z výpovědi samotného Oatise. Vyšetřovateli byl zlomen a odpovídal podle předem vytvořeného scénáře. Uslyšíte také část ze závěrečné řeči proslulého státního prokurátora Josefa Urválka. 

Proces s nacistickými zločinci

V srpnu 1951 se konal v Praze na Pankráci rovněž proces s pěti nacistickými válečnými zločinci. Hlavním souzeným byl SS-Obersturmführer Max Heinrich Rostock. Ten se jako velitel kladenského Sicherheitsdienstu osobně a aktivně podílel na vyhlazení Lidic.

Čtěte také

Zima 1951: Straně věřte, soudruzi!

Tři zařazené ukázky v Archivu Plus obsahují část výpovědi Maxe Rostocka, emočně vypjaté svědectví jedné z lidických žen, které osobně Rostock násilím odebíral děti, a úryvek ze závěrečné řeči prokurátora Pavla Barbaše.

Všech pět obviněných dostalo trest smrti – ten jim byl cestou prezidentské milosti změněn na doživotní žalář a sám Rostock byl v roce 1959 získán jako agent StB a v roce 1960 vyhoštěn do SRN.

Vlak si prorazil cestu na Západ 

Vlak svobody – takový název dostala později akce, ke které došlo v září 1951. Osobní vlak prorazil z našeho území do Západního Německa a ze sto deseti cestujících se jich do Československa vrátilo 77, ostatně naprostá většina cestujících přitom o zamýšleném útěku nevěděla a nebyla na něj připravena.

Československý rozhlas tehdy bezprostředně po události odvysílal propagandistické pásmo, jehož klíčovou součástí byly výpovědi navrátilců. Tři vybrané ukázky obsahují propagandistický úvod a dvě nejzajímavější výpovědi. Ta druhá je přitom i – nechtěně – humorná. 

Rekordy Emila Zátopka a další události

V rozhlasovém archivu se ovšem ze sledovaného období dochovaly i další nahrávky. Štábní kapitán a světoznámý běžec Emil Zátopek dvakrát za sebou překonal hned dva rekordy.

Zařazena je pasáž z druhé – technicky i obsahově – kvalitnější nahrávky. Kult našeho národního obrození, který se v 50. letech výrazně promítl do oblasti vzdělávání i kultury, měl i svou rozhlasovou podobu.

V létě 1951 byla natočena hra Josefa Kajetána Tyla Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka. Krátká ukázka z této obsáhlé rozhlasové dramatizace Vladimíra Procházky byla zařazena na závěr pořadu.

Připomeňte si všechny zmíněné události v Archivu Plus Pavla Hlavatého.