Zima 1951: Straně věřte, soudruzi!
Novou etapu budování represivního komunistického režimu předznamenal jistým způsobem už novoroční projev předsedy KSČ a prezidenta republiky Klementa Gottwalda.
Kromě nezbytné oslavy úspěchů při budování socialismu se rozhovořil o proběhlých politických procesech – s nejrůznějšími skupinami „reakcionářů“.
Procesy však zatím nesměrovaly dovnitř strany, což se však mělo v brzké době změnit, ostatně několik vysokých komunistických funkcionářů už v té době zatčeno a vyslýcháno bylo. Z projevu jsme vybrali několik klíčových pasáží.
Nejdůležitějším zvukovým záznamem sledovaného období je mnohahodinová rozhlasová nahrávka zasedání Ústředního výboru Komunistické strany Československa, které se konalo ve dnech 21. – 24. února 1951.
Klíčovým tématem zasedání bylo vyloučení několika vysokých funkcionářů ze strany. Mezi nimi i budoucího normalizačního komunistického vůdce Gustava Husáka.
Zazněly zde velmi útočné projevy, sebekritiky i značně ostrá diskuse. Ostrá v tom smyslu, že diskutující ostře a zásadově napadali vylučované. Z obsáhlého záznamu jsme vybrali ukázky z velmi nechutného vystoupení komunistického šéfideologa Václava Kopeckého, který stál v čele vyšetřující stranické komise, ze sebekritiky vylučované Marie Švermové. Jako jediná z vylučovaných se zasedání účastnila, byť už byla v té době vězněna a po zasedání byla odvezena zpět do „vazby“.
Komu věřit? „Straně věřte, soudruzi,“ řekl Gottwald
Taky ze sumarizačního projevu Klementa Gottwalda. Zazní zde i jeho proslulé „Straně věřte, soudruzi“, jako odpověď na otázku, komu vlastně v době zatýkání vysokých stranických funkcionářů – Marie Švermová byla např. zástupkyně generálního tajemníka – mají prostí straníci věřit.
Uslyšíte i úryvek z diskusního vystoupení Antonína Novotného, pozdějšího prvního tajemníka strany a prezidenta republiky, kterého politická hvězda začala naplno vycházet až po Gottwaldově smrti.
Jedním z oblíbených témat ministra školství a národní osvěty Zdeňka Nejedlého bylo dílo Aloise Jiráska. Na počátku „Jiráskova roku“ 1951 pronesl v Hronově obsáhlý projev, ze kterého jsme vybrali pasáže srovnávající Jiráskovo dílo s moderní světovou literaturou, a to zvláště s přihlédnutím k charakteristikám ženských postav.
Zařazeny jsou i ukázky ze vzpomínek komunistického primátora Prahy Vacka na konání ilegální konference ruských bolševiků v Praze před 1. světovou válkou a z vyprávění malíře Maxe Švabinského o tom, jak vznikl jeho ve své době proslulý portrét Julia Fučíka.
Celý pořad Pavla Hlavatého najdete v audiu.
Související
-
Rok 1953: Měnová reforma aneb Antonín Zápotocký jde mezi lid
Československá měnová reforma z roku 1953 byla představiteli komunistického režimu prezentována jako opatření proti zbohatlíkům. Ve skutečnosti na ni doplatili všichni.
-
Antonín Zápotocký. Tatíček pracujících, nebo dělnický prezident s krví na rukou?
Prezident, předseda vlády, odborář a spisovatel – to byl Antonín Zápotocký. Jakou roli sehrál v historii komunistické strany a v historii našeho státu?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
