Ledy mezi Churchillem a Stalinem prolomilo obyčejné přání k narozeninám
Byl to obyčejný telegram s narozeninovým přáním, a přesto možná změnil průběh druhé světové války. Jak vysvětluje britský bulvární deník Daily Express, řeč je o telegramu, který v listopadu 1941 poslal ruský vůdce Josif Stalin britskému premiérovi Winstonu Churchillovi.
I když byli válečnými spojenci, jejich skutečné vztahy tehdy byly na bodu mrazu. Historik David Reynolds tvrdí, že prostřednictvím obyčejného přání dokázal Stalin Churchilla zmást, což se mu nakonec dařilo i ohledně poválečného uspořádání Evropy.
Churchill, bomba a Bůh
Když v půlce srpna 1945 válečný britský premiér Winston Churchill promluvil v parlamentu o svržení atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki, zdůraznil především fakt, že šlo o americko-britskou operaci. Podle magazínu History Today si žádné morální ohledy ani pochybnosti nepřipouštěl – za války se používají zbraně a atomová bomba je jen další zbraň, tvrdíval.
Stalin jako dramatik. V době kritické vojenské situace řešil divadelní hru Fronta
Rok 1942: po odražení nacistického tažení na Moskvu se SSSR znovu ocitá v obtížné situaci. Rudá armáda ustupuje na jihu Sovětského svazu a wehrmacht se blíží k Zakavkazsku, Kaspickému moři a Volze. A Josef Vissarionovič Stalin se věnuje jedné divadelní hře.
Cambridgeský expert tvrdí, že pět měsíců po vpádu nacistických vojsk do Sovětského svazu byla důvěra mezi spojenci vážně otřesena. Stalin nervózně požadoval otevření druhé fronty. „Měl dokonce tu drzost, že si stěžoval na špatně zabalené dodávky britských tanků a letadel. Ty přitom Britové s nasazením života dopravovali Sovětům do Murmansku,“ připomíná profesor.
Churchill ztratil pověstný anglický klid a postěžoval si sovětskému velvyslanci v Londýně Ivanu Majskému. Ten pochopil, že je zapotřebí ze strany sovětského diktátora smířlivého gesta. Stalin ovšem zaslal premiérovi jen polovičatou a zjevně neupřímnou omluvu.
Pak ale přišel na geniální nápad, zřejmě vnuknutý opět Majským. Poslal Churchillovi telegramem gratulaci k narozeninám. O Stalinovi se přitom ví, že nikdy nic podobného nedělal. Narozeniny neslavil ani v rodině. A rozhodně neměl důvod blahopřát imperialistovi, který se v dobách ruské občanské války a zahraniční intervence pokoušel dle vlastních slov „zardousit bolševismus ještě v kolébce“.
Přání ale zafungovalo. Bylo to něco jako vzkaz, že „vše je při starém, jedeme dál,“ píše Daily Express. Churchill poděkoval, a později také popřál Stalinovi telegramem. Stal se z toho zvyk, který pokračoval po celou válku, a ještě chvíli po ní.
Byli dva Stalinové?
Se Stalinem jednalo vždy velmi obtížně. I britského premiéra dokázal udržovat v nejistotě a mást jej protichůdnými reakcemi. Například v březnu 1943 agresivně žádal po západních spojencích otevření druhé fronty, a současně vysekl Churchillovi poklonu za úspěšné nálety do hloubi území třetí říše. Premiér nevěděl, na čem je.
Historik: Vznik studené války byl dlouhodobý proces, Churchill ale trefně popsal situaci
Napříč kontinentem se od Štětína na Baltu po Terst na Jadranu spustila železná opona. Tato slova pronesl Winston Churchill 5. března 1946. Stalo se tak na univerzitě ve Fultonu v americkém státě Missouri.
To utvrdilo Churchilla v názoru, že ve skutečnosti existují „dva Stalinové“. Stalin jako člověk je prý osobně vřelý a vcelku empatický, zatímco Stalin-státník stojící v čele politbyra vzbuzuje hrůzu.
Nebyla to sice pravda, ale Churchill si stál za svým. „Je pozoruhodné, že s Hitlerem se britský premiér nikdy osobně nepotkal, a přesto jej měl dokonale přečteného. Se Stalinem se v Teheránu a na Jaltě viděl osobně, a přesto se nechal ošálit,“ říká Reynolds.
Posílání narozeninových telegramů trvalo celou válku, skončilo však po Churchillově projevu v americkém Fultonu, kterým zahájil studenou válku. Poslední slovo měl Churchill – poslal přání ještě na podzim 1946 po svém výbušném vystoupení. Odpovědi se však už nikdy nedočkal, končí svůj článek Daily Express.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.