Historik: Vznik studené války byl dlouhodobý proces, Churchill ale trefně popsal situaci
Napříč kontinentem se od Štětína na Baltu po Terst na Jadranu spustila železná opona. Tato slova pronesl Winston Churchill 5. března 1946. Stalo se tak na univerzitě ve Fultonu v americkém státě Missouri.
Jeho slova měla velký ohlas, a do dějin vstoupila jako Fultonský projev, který je často vnímán jako mezník, který odstartoval studenou válku.
„Nemůžeme přesně říct, která událost studenou válku odstartovala,“ uvedl ve Studiu Leonardo historik a politolog Jan Adamec z Vyšší odborné školy publicistiky.
Podle něj šlo o dlouhodobý proces. „Churchillův projev ale pomohl definovat to, co se děje po válce.“
Churchill si už jako britský premiér myslel, že chápe záměry Sovětského svazu, připomněl historik. „Jednoznačně je identifikoval jako snahu vybudovat nějaké impérium, a tomu chtěl zabránit.“
V roce 1944 se Churchill snažil v jednáních se Stalinem dohodnout pro Velkou Británii a západní spojence přijatelný status quo, ale bohužel zastupoval stát, který už tehdy byl na mocenském sestupu.
„Nepodařilo se mu také o svém pohledu na Sovětský stát přesvědčit amerického prezidenta Franklina Delano Roosvelta. Přesto byl jeho hlas hlasem významným, který bylo nutno respektovat, i když už nebyl v úřadě,“ konstatoval Adamec.
Rok 1946 už byl rokem, kdy jednotlivé strany deklarovaly své zájmy. „Stalin reagoval na Churchillův projev v deníku Pravda s tím, že Sovětský svaz má pouze mírové úmysly,“ připomněl historik.
„Je ale také pravda, že na americké straně se začaly objevovat signály, které dávaly Churchillovi za pravdu.“
Socialismus jsme si zavedli vlastně sami, připomíná historik
Rozdělení poválečného mocenského vlivu vyplynulo z výsledků druhé světové války. „Platilo, že kterou zemi obsadíte, kde máte svá vojska, tak tam máte právo ustanovit takový režim, který vám je příznivý,“ popsal tehdejší nepsanou dohodu Adamec.
Znamená to, že osvobození evropských států Rudou armádou v roce 1945 nebylo osvobozením? „Jak kde,“ tvrdí historik. „Kdybychom se bavili o Polsku, tak tam se o osvobození bavit nemůžeme.“
Naproti tomu Československo je výjimečný případ. „Ke konci roku 1945 odešla z Československa jak Rudá armáda, tak americká vojska. Nebyla tady žádná armáda, a v hypotetické rovině jsme měli mnohem větší šanci si komunismus respektive autoritativní stát nezavést.“
„Ale my jsme si ho z velké části zavedli sami. To, že jsme si zavedli socialistický režim, vyplývalo do velké míry z toho, že jsme si ho chtěli zavést, podstatná část obyvatel pro něj hlasovala a svobodně se pro něj ve volbách 1946 rozhodla,“ upozornil historik.
Další historický vývoj tohoto národního rozhodnutí už známe. „Voliči dali KSČ důvěru. To, že KSČ tuto důvěru postupně zneužívala a demontovala zbytky parlamentní demokracie, je ale jiná otázka,“ shrnul Jan Adamec.
Hostem Studia Leonardo byl historik a politolog Jan Adamec z Vyšší odborné školy publicistiky. Pořad připravila Eva Hůlková, moderuje Jan Bumba.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
