Konvalinka: Pokud úplně rozvolníme, tak bez vakcíny jsme v lednu a únoru tam, co v listopadu
Vláda v pátek rozhodne o protiepidemických opatřeních a o přechodu z nejvyššího pátého stupně pohotovosti do stupně čtvrtého. „Za optimální rozhodnutí bych považoval nic neměnit,“ říká biochemik Jan Konvalinka.
„Možná přechod na čtvrtý stupeň opravdu dává smysl a podle všech čísel, která si vláda sama stanovila jako kritéria pro omezování občanů, to tak vychází. Ale rozhodně bych neměnil pravidla, která konečně máme. PES – ze kterého má kdekdo legraci, který se dá napadat, jednotlivé věci se dají krásně kritizovat –, je skvělé, že ho máme. Největší chyba je, že ho nemáme už půl roku a bylo by velmi nešťastné, abychom v první či druhý den jeho platnosti hned změkčovali některé věci,“ dodává prorektor Univerzity Karlovy na Plusu.
Čtěte také
Návrh ministra průmyslu a obchodu a také dopravy Karla Havlíčka (za ANO), aby obchody byly otevřeny i v neděli a mohlo do nich současně více zákazníků na vyměřenou plochu, považuje Konvalinka za nešťastný.
„Pevně doufám, že to neprojde. My omezujeme počty lidí, kteří se současně mohou potkat, pracujeme v mlze. Přesná data nemáme a pracujeme podle toho, co je dobrou praxí v sousedních zemích, které jsou na tom lépe než my. Čili asi něco dělají správně. Například prodloužení nákupní doby je samozřejmě velmi rozumné a teď k němu dochází. Těch 15 metrů čtverečních je přibližné číslo a není to tak hrozné, když si uvědomíte, že malá venkovská samoobsluha má 150 metrů čtverečních, takže tam může být současně 10 lidí. To není jen nějaké příšerné omezení,“ míní.
Případné předvánoční otevření obchodů nechce komentovat. „Konečně už máme strategii, je to pozdě, ale je super, že ji máme. Pojďme postupovat alespoň několik týdnů podle ní,“ vyzývá.
Musíme ponožky dále kupovat přes internet
Za důležité rozvolňování považuje otevírání škol. Opakuje, že to není bez rizika.
Čtěte také
„Je to riskantní přístup, jak jsme si říkali minule. Bylo by krásné, kdybychom tato opatření mohli dělat na základě přesných dat z trasování a jiných zdrojů. Bohužel je ale nemáme. Můžeme pracovat jen s analogií toho, co se děje venku ve světě, a z nějakých modelů,“ vysvětluje a pokračuje:
„Takže riziko to určitě je, ale jsem pevně přesvědčen, že vzdělání je to nejdůležitější, co musíme nejrychleji otevřít. Zejména u malých dětí.“
Aby děti mohly chodit do školy, musíme se ale ve všech ostatních oblastech držet zkrátka. „Když to řeknu hodně obecně: aby mohli školáci do školy, musíme si ponožky nadále kupovat přes internet.“
Máme jen testování a karantény
Konvalinka doufá, že v Česku konečně dojde k preventivnímu testování. Připomíná, že plošné testování personálu domovu důchodců, zdravotnických zařízení a škol se probírá už od jara.
„Neustále apelujeme, aby to začalo. Ale to preventivní testování se neustále odmítá, protože se považovalo za příliš drahé a technicky náročné. Teď k němu snad konečně dojde,“ doufá.
Čtěte také
Kritizuje, že se v Česku často zdůvodňuje tím, že testování je drahé, a proto si ho nemůžeme dovolit. „Přijde mi to úplně absurdní v situaci, kdy nás zavření celé ekonomiky na šest týdnů podle odhadů stojí něco mezi dvěma a čtyřmi sty miliardami korun. A u testování hovoříme o stovkách milionů denně,“ upozorňuje.
Dodává, že kromě testování nic jiného v boji proti pandemii nemáme. „Máme v tuto chvíli jen testování a karantény, nemáme nic jiného.“
Problém je podle něj v tom, že nejenom, že se nevyužívá kapacita testování, ale hlavně lidé nejsou motivováni k tomu, aby se testovali.
Jsme v sestupné části epidemie
Data, na základě kterých se rozhoduje, v jakém epidemickém stupni země je, sice nejsou podle Konvalinky absolutně spolehlivá, ale určitou výpovědní hodnotu mají.
Čtěte také
„Přece jen ta data nám korelují. Vidíme, že počty nově nakažených klesají, také vidíme, že to odpovídá počtu hospitalizovaných pacientů, který pomalu klesá a dosáhl vrcholu. A také vidíme, že sice bohužel velmi pomalu, ale klesají počty obětí epidemie,“ vysvětluje.
Problémem je, že v největším náporu epidemie chybělo trasování. Chybí tak informace, kde se lidé nakazili. „Teď se trasování zase začíná rozjíždět, protože čísla padají do rozumných hodnot. Nějaká data ale máme a odhad reprodukčního čísla R je asi poměrně rozumný. V tuto chvíli to vypadá mezi 0,7 a 0,8. Čili jsme v sestupné části epidemie. Což je dobrá zpráva a můžeme si některé věci dovolit,“ míní.
Pokud to úplně rozvolníme a nepřijde vakcína, tak v lednu v únoru se opět může dostat tam, kde jsme byli v listopadu.
Jan Konvalinka
Jak predikuje další vývoj pandemie?
„Můj osobní odhad je, že takzvaná promořenost – počet lidí, kteří se setkali s virem u nás - nebude větší než 15 procent a může to být podstatně méně. Můj optimistický odhad je, že teď je číslo R nízké a bude ještě klesat, epidemie bude ustupovat, sice pomalu, ale bude ustupovat. Takže někdy k Vánocům bychom se mohli dostat na velmi zajímavá a dobrá čísla. Ale pokud to úplně rozvolníme a nepřijde vakcína, tak v lednu v únoru se opět může dostat tam, kde jsme byli v listopadu,“ varuje biochemik Jan Konvalinka.
Celý rozhovor Barbory Tachecí s Janem Konvalinkou si můžete poslechnout ze záznamu.
Související
-
Imunolog: Ve školách by se měly všechny děti testovat jednou týdně, zabrání to šíření koronaviru
Reprodukční číslo kleslo pod hodnotu 0,8. „Současný stav rozvolňovaní nedovoluje,“ soudí přesto imunolog Václav Hořejší.
-
Nový test na koronavirus. Na vzorek slin stačí posvítit LED žárovkou s filtrem, slibují čeští vědci
Souprava se zkumavkou a LED žárovkou ze vzorku slin do hodiny pozná, jestli je člověk nakažený covidem-19. Rychlý a spolehlivý LAMP test vyvíjí tým českých výzkumníků.
-
Biochemik Hostomský: Nebudeme-li mít v pořádku ekonomiku, možná nebudeme mít peníze na nákup vakcíny
Společnosti Pfizer a AstraZeneca se blíží do finále schvalovacího procesu vakcinace proti onemocnění covid-19. Prvních dodávek bychom se v Evropě měli dočkat ještě letos.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.