Filozof Němec: Nedostatky státu a demokracie 31 let po revoluci? V době pandemie nás to stojí lidské životy

17. listopad 2020

Připomínku 17. listopadu 1939 i 1989 je ale možné využít i k bilancování posledního uplynulého roku. Jeho hlavním tématem byl a nadále je koronavirus. „Prožíváme různá omezení a nejistotu. Totéž prožívá velká část našich spoluobčan dlouhodobě. Třeba lidé v exekuci, kteří jsou ze společnosti vyloučeni příjmově i sociálně. A netrvá to půl roku, ale třeba patnáct let,“ říká ve Speciálu Plusu sociolog Daniel Prokop ze společnosti PaQ Research.

Sociolog upozorňuje, že se 31 let po pádu totality mluví o obavách z oslabení demokracie, a to i v souvislosti s pandemií: „Tato krize a její ekonomické důsledky může mít dopady typu oslabení důvěry v instituce, dlouhodobé oslabení důvěry ve stát u lidí, na které krize dopadne.“

Čtěte také

Prokop se domnívá, že máme solidaritu mnohdy spojenou s velkými výdaji. Třeba pokud jde o problematiku dluhových pastí. „Ale solidarita je často levnější než tvrdé vyřazení lidí ze společnosti,“ upozorňuje a dodává:

„Řekl bych, že je to takový pozůstatek našeho příběhu, který vyprávíme možná už od 90. let a výročí bychom měli využívat k jeho přehodnocování.“

Bez iluze o ostrůvku bezpečí

K pandemii se vrací i filozof Václav Němec: „Zastihlo nás to v nedbalkách. Byli jsme zbaveni iluzí o tom, že jsme nějaký ostrůvek bezpečí, a na povrch vyhřezly problém z posledních třiceti let.“

Čtěte také

Pandemie onemocnění covid-19 je podle něj krutá, vysvětluje: „Protože ukazuje, že jakékoli nedostatky nejsou jen vadami na kráse demokracie, právního státu a politiky. Ale opravdu mohou zabíjet a stát lidské životy. V tomto smyslu nám krize nastavuje velmi nemilosrdné zrcadlo a to by nás mělo vést k sebereflexi.“

Není to ale bohužel jen důsledek přírodní katastrofy, myslí si Němec: „Trpíme následky určité neschopnosti a kroků, které byly – nebo spíš nebyly – učiněny ze strany naší politické reprezentace a veřejné správy.“

Moderátoři Speciálu Jan Burda a Martina Mašková

Bývalá ombudsmanka Anna Šabatová vidí v důsledku víc spojujících než rozdělujících momentů, které krize přinesla. Pozitivně vnímá třeba vysoké nasazení lidí, kteří pečují o nemocné, ale i to, že si jejich práce většina společnosti cení.

Přesto se ale podle Šabatové objevují velké systémové problémy. „Selhání je hlavně problém vlády,“ připomíná nenaplněné sliby o přípravách na druhou vlnu pandemie.

„To zlehčování, kterého se dopustil premiér v srpnu a v září, jak politici měnili rozhodnutí odborníků… To mělo potom vliv na to, nakolik se pandemie rozšířila a kolik měla obětí.“

Krize jako příležitost

Nelehká doba může být přetavena v příležitost, jak změnit věci k lepšímu – například v otázce snižování emisí a přechodu na bezuhlíkovou ekonomiku, domnívá se Martin Skalský, vedoucí Centra pro podporu občanů a odborník na zapojení veřejnosti do rozhodovacích procesů v neziskové organizaci Arnika.

Čtěte také

„Záleží ale na tom, jestli ji využijeme,“ upozorňuje. Má totiž dojem, že zatím v České republice téma klimatické změny výrazněji nerezonuje. „Někteří politici jsou možná v uvozovkách rádi, že to teď nemusí řešit.“

Také Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy pro hospodářskou politiku a ředitel Aspen Institute Prague, vnímá jako primární problém pandemii. Přesto ale boj se změnou klimatu není odsunut na druhou kolej.

„Je to nesmírně urgentní téma. Dobrou zprávou pro celou Evropu je, že se Evropská unie velmi správně rozhodla využít popandemickou obnovu k tomu, aby se podařilo co nejdřív naplnit cíl přechodu na bezuhlíkovou ekonomiku.“

Hosty byli:
Anna Šabatová, bývalá ombudsmanka
Václav Němec, filozof
Martin Skalský, vedoucí Centra pro podporu občanů a odborník na zapojení veřejnosti do rozhodovacích procesů v neziskové organizaci Arnika
Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy pro hospodářskou politiku a ředitel Aspen Institute Prague
Adéla Gjuričová, politoložka, Ústav pro soudobé dějiny AV
Michal Horáček, překladatel, dramaturg a bývalý kandidát na prezidenta
Daniel Prokop, sociolog společnosti PaQ Research
Iveta Radičová, socioložka, bývalá slovenská premiérka

Poslechněte si celý audiozáznam Speciálu Martiny Maškové a Jana Burdy.

Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.