Filozof Němec: Nedostatky státu a demokracie 31 let po revoluci? V době pandemie nás to stojí lidské životy

Sociolog upozorňuje, že se 31 let po pádu totality mluví o obavách z oslabení demokracie, a to i v souvislosti s pandemií: „Tato krize a její ekonomické důsledky může mít dopady typu oslabení důvěry v instituce, dlouhodobé oslabení důvěry ve stát u lidí, na které krize dopadne.“

Čtěte také

Dokud žil Václav Havel, byla jsem klidná, hodnotí polistopadový vývoj Marta Kubišová

Prokop se domnívá, že máme solidaritu mnohdy spojenou s velkými výdaji. Třeba pokud jde o problematiku dluhových pastí. „Ale solidarita je často levnější než tvrdé vyřazení lidí ze společnosti,“ upozorňuje a dodává:

„Řekl bych, že je to takový pozůstatek našeho příběhu, který vyprávíme možná už od 90. let a výročí bychom měli využívat k jeho přehodnocování.“

Bez iluze o ostrůvku bezpečí

K pandemii se vrací i filozof Václav Němec: „Zastihlo nás to v nedbalkách. Byli jsme zbaveni iluzí o tom, že jsme nějaký ostrůvek bezpečí, a na povrch vyhřezly problém z posledních třiceti let.“

Čtěte také

Muselo být fakt divný žít v době, kdy člověk zvažoval, jestli se kvůli něčemu ozve, hodnotí éru socialismu Janek Rubeš

Pandemie onemocnění covid-19 je podle něj krutá, vysvětluje: „Protože ukazuje, že jakékoli nedostatky nejsou jen vadami na kráse demokracie, právního státu a politiky. Ale opravdu mohou zabíjet a stát lidské životy. V tomto smyslu nám krize nastavuje velmi nemilosrdné zrcadlo a to by nás mělo vést k sebereflexi.“

Není to ale bohužel jen důsledek přírodní katastrofy, myslí si Němec: „Trpíme následky určité neschopnosti a kroků, které byly – nebo spíš nebyly – učiněny ze strany naší politické reprezentace a veřejné správy.“

Moderátoři Speciálu Jan Burda a Martina Mašková|foto:Ladislav Dvořák,Český rozhlas Plus

Bývalá ombudsmanka Anna Šabatová vidí v důsledku víc spojujících než rozdělujících momentů, které krize přinesla. Pozitivně vnímá třeba vysoké nasazení lidí, kteří pečují o nemocné, ale i to, že si jejich práce většina společnosti cení.

Přesto se ale podle Šabatové objevují velké systémové problémy. „Selhání je hlavně problém vlády,“ připomíná nenaplněné sliby o přípravách na druhou vlnu pandemie.

„To zlehčování, kterého se dopustil premiér v srpnu a v září, jak politici měnili rozhodnutí odborníků… To mělo potom vliv na to, nakolik se pandemie rozšířila a kolik měla obětí.“

Krize jako příležitost

Nelehká doba může být přetavena v příležitost, jak změnit věci k lepšímu – například v otázce snižování emisí a přechodu na bezuhlíkovou ekonomiku, domnívá se Martin Skalský, vedoucí Centra pro podporu občanů a odborník na zapojení veřejnosti do rozhodovacích procesů v neziskové organizaci Arnika.

Čtěte také

Čínský plán klimatické neutrality je ten nejambicióznější na světě, myslí si analytik

„Záleží ale na tom, jestli ji využijeme,“ upozorňuje. Má totiž dojem, že zatím v České republice téma klimatické změny výrazněji nerezonuje. „Někteří politici jsou možná v uvozovkách rádi, že to teď nemusí řešit.“

Také Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy pro hospodářskou politiku a ředitel Aspen Institute Prague, vnímá jako primární problém pandemii. Přesto ale boj se změnou klimatu není odsunut na druhou kolej.

„Je to nesmírně urgentní téma. Dobrou zprávou pro celou Evropu je, že se Evropská unie velmi správně rozhodla využít popandemickou obnovu k tomu, aby se podařilo co nejdřív naplnit cíl přechodu na bezuhlíkovou ekonomiku.“

Poslechněte si celý audiozáznam Speciálu Martiny Maškové a Jana Burdy.