Konvalinka o návratu prvňáků a druháků do škol: Je to riskantní, ale v tuto chvíli správné rozhodnutí

12. listopad 2020

Vláda rozhodla, že od příští středy se do školních lavic vrátí žáci prvních a druhých ročníků základních škol. Podle biochemika Jana Konvalinky je to správné rozhodnutí. „Protože lockdown máme už několik týdnů a zdá se, že začíná nést ovoce,“ myslí si.

Situace se podle něj sice nezlepšila, ale přestává se zhoršovat. „Nějaké první prvky stabilizace už opravdu vidíme. Právě zavření škol je pravděpodobně velmi účinný krok. Ale také zdaleka nejdražší. A to jak ekonomicky, tak sociálně a lidsky,“ upozorňuje prorektor Univerzity Karlovy v pořadu Osobnost Plus.

Čtěte také

Jestli není otevření škol příliš velké riziko, nedokáže říct. Politici se podle něj musí pohybovat v nejistém prostředí, kdy nemají všechna data k dispozici.

„Jsou to riskantní rozhodnutí. V tomto případě si jako občan a jako poučený laik myslím, že je to ale správné rozhodnutí. Musíme kalkulovat výdaje a možná rizika. A ačkoli je vědecký konsenzus, že děti mohou virus přenášet do populace a mezi ohrožené skupiny, tak u nejmenších ročníků je pravděpodobně to nebezpečí nejmenší. A současně je u nich největší ztráta, že do školy nechodí,“ míní.

Nevylučuju, že se může ukázat, že pustit děti do škol byla chyba a že se nám pandemie zase rozjede.
Jan Konvalinka

„A nejde jen o ztrátu, že rodiče musí zůstávat doma a nemůžou do výrobního procesu. Ale hlavně děti se ve škole něco učí a ztráta ve vzdělání u těch, které nemají doma počítače, internet a rodiče, kteří se jim mohou profesionálně věnovat, je propastná a narůstá. Je to sociálně a lidsky strašně nespravedlivé a je třeba s tím přestat co nejdřív,“ upozorňuje a dodává:

„Ale je tady velká míra nejistoty a nevylučuju, že se může ukázat, že to byla chyba a že se nám pandemie zase rozjede.“

Čtěte také

Konvalinka také upozorňuje na novou studii uveřejněnou v prestižním časopise Science, podle které téměř 45 procent dětí může být imunních vůči covidu. Podle ní některé protilátky proti běžnému nachlazení pomáhají neutralizovat koronavirus.

„Není to úplně nová věc. Věděli jsme, že existuje zkřížená imunita, věděli jsme, že běžné koronaviry, které jsou běžné u lidí, jsou podobně novému koronaviru. Zdá se, že některé protilátky a hlavně buněčná imunita určitou ochranu poskytuje. A protože právě malé děti jsou nejčastěji celý podzim a zimu se soply u nosu, v tomto případě to může být jejich výhoda. Protilátky, které si takto téměř permanentně pěstují, je chrání aspoň z 50 nebo 60 procent proti covidu. To je další argument, proč možná jsou nejmenší děti v tomto smyslu nejméně rizikové,“ vysvětluje.

Memorandum proti promořování

Biochemik je mezi signatáři mezinárodního memoranda proti promořování, které vytvořila mezinárodní komunita vědců v oblasti veřejného zdraví. Text zveřejnil prestižní lékařský časopis Lancet.

„Prohlášení upozorňuje na vědecký konsenzus. Upozorňuje na to, že covid je nová infekční choroba, že jen malá část obyvatel má proti ní nějaké zkřížené protilátky a že když to necháme proměřovat, budou umírat tisíce, v našem případě desetitisíce lidí. Jak jsme to už bohužel ověřili v řadě zemí světa. A ani to nevede ke kolektivní imunitě,“ upozorňuje.

Čtěte také

A pokračuje: „Myšlenka, která u nás více než v jiných evropských zemích zaznívala i z odborné veřejnosti, ve smyslu ‚nechme to promořit, je to jen infekce, je to méně závažné než dopravní nehody, prostě to všichni dostaneme, několik lidí umře, ale pak budeme imunní‘ – tato myšlenka je vědecky neobhajitelná a neetická. Teď jsme už opravdu blízko k dostupnosti vakcín a v této situaci nechat umírat tisíce lidí se opravdu nedá obhájit,“ zdůrazňuje.

Teď si myslím, že vláda i ministerstvo dělají, co mohou.
Jan Konvalinka

Celkové zhodnocení toho, jak se jednotlivé země dokázaly pandemii ubránit, bude podle Konvalinky možné tak za dva roky. „A to už bude pozdě. Vláda a politici musí jednat teď, v tuto chvíli. A jednat tak, jak jim umožňuje současná hladina poznání,“ upozorňuje.

Vláda i ministerstvo zdravotnictví podle něj od začátku října vědecký konsenzus berou vážně. „O proměřování není řeči, o budování kolektivní imunity tím, že necháme umřít několik tisíc lidí, také ne. Teď si myslím, že vláda i ministerstvo dělají, co mohou,“ míní.

Vakcína vypadá velmi dobře

Konvalinka přiznává, že jako optimista i vědec má radost z oznámení americké společností Pfizer a německé firmy BioNTech, že vyvinuly vakcínu proti covidu, která dosahuje 90procentní účinnosti. „Je to poprvé, co taková vakcína byla zkoušená a vypadá velmi dobře,“ konstatuje.

Čtěte také

Na druhou stranu je podle něj ale třeba být opatrný. „Jsou to zatím firemní informace. Nebylo to publikováno, žádná zdravotnická agentura ještě ty výsledky nevyhlásila. Čili musíme být velmi opatrní. Ale na druhou stranu takto velká firma, která je pod tak kritickým dohledem, si nemůže dovolit lhát. Tedy bral bych ta data za správná,“ vysvětluje.

Efektivita očkování se podle něj může snížit, ale nemůže zmizet. „Oni měli předem hranici úspěchu jako 50procentní ochranu. Jsou tedy daleko nad ní. Typické vakcíny proti chřipce, které se doporučují a pomáhají, mají účinnost kolem 60 procent,“ srovnává.

Upozorňuje, že už probíhá výroba vakcíny, ale problémy budou podle něj v logistice. „Je to RNA vakcína, tedy nestabilní sloučenina, bude se muset dodávat na místa určení v mrazácích a také se skladovat v minus 80 stupních. Není jisté, jestli praktičtí lékaři takové mrazáky mají. Polní aplikace ve stanech budou obtížné. Budou také potřeba dvě dávky vakcíny. A bude drahá,“ upozorňuje biochemik Jan Konvalinka.

„Naštěstí máme ještě další velmi silné favority ve výrobě vakcín. Jsou na jiném principu, ale také mají slibné výsledky,“ dodává optimisticky.

Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s Janem Konvalinkou.

Spustit audio

Související