Škody se projeví, ale jsme schopní to nějak vyrovnat. U nejmladších dětí na to máme devět let, věří ředitel základní školy

„Na harmonogramu jsme s ministrem spolupracovali a v další fázi by měly následovat ročníky, které vykonávají nějakou povinnou zkoušku,“ očekává viceprezident Asociace ředitelů základních škol (AŘZŠ) Jaroslav Jirásko.

Týkat by se to mělo žáků pátých a devátých tříd nebo maturantů. Zda se do další prioritní skupiny dostanou také děti ze sedmých tříd, které se mohou hlásit na šestiletá gymnázia, Jirásko neví.

Domníváme se – máme zbožné přání – že by ty vlny mohly být po 14 dnech.
Jaroslav Jirásko

Jasné ale zatím není, za jak dlouho se k prvňákům a druhákům starší spolužáci připojí. „Domníváme se – máme zbožné přání –, že by ty vlny mohly být po 14 dnech,“ doufá Jirásko.

A upozorňuje, že o co nejčasnější návrat žáků prvních a druhých ročníků se ředitelé zasazovali už od počátku: „Distanční formy vzdělávání jsou efektivní spíš pro větší děti. První a druhé ročníky mají vzdělávání zaměřeno hlavně dovednostně, čtení a psaní, což se na dálku předává těžko.“

Čtěte také

Třetina žáků už ztrátu ze zavřených škol nedožene, ovlivní i jejich budoucí výdělky, varuje ekonom Münich

Potvrzuje to i psycholožka Lucie Essenza z Institutu Re-life, podle které jsou první dva ročníky základních škol zásadní hlavně přechodem ze školky k vědomému vzdělávání. Mezník je v tomto případě kolem devátého roku věku dítěte.

„Výuka by měla probíhat přes společné zážitky se spolužáky. A důležitá je osobnost učitele,“ připomíná s tím, že sociální kontakt je znovu velmi důležitý v období puberty, kdy si dospívající vytváří své místo mezi vrstevníky.

I Ondřej Lněnička uznává, že distanční výuka nemůže plnohodnotně nahradit tu prezenční. Přesto ale věří, že se dětem všechno podaří dohnat a pozitiva nakonec převáží nad negativy této zkušenosti: „Škody se jistě objeví, ale jsme schopní to nějak vyrovnat. U těch nejmladších na to máme devět let.“

Poslechněte si celý audiozáznam Speciálu Martiny Maškové a Jana Burdy.