Návrat dětí do škol? Nabízí se jednoduchý trik, jak by to šlo, tvrdí matematik Levínský
Česká vláda deklaruje, že je její prioritou návrat malých dětí do škol. „Je třeba na ni tlačit, aby se alespoň první a druhé třídy otevřely. Aby náklady společnosti v pandemii nesl někdo jiný než děti,“ apeluje matematik René Levínský. Sám se v rámci iniciativy Model antiCOVID-19 při výzkumném centru IDEA na institutu CERGE-EI věnuje tvorbě epidemiologických modelů.
„Uvědomme si, že zásadním opatřením v Česku je uzavření škol. Všechny společenské náklady tak nesou děti a mladiství, což považuji za naprosto neakceptovatelné,“ dodává ve vysílání Plusu.
Při svých úvahách přitom vychází z jednoduchého výpočtu, kdy jeden ročník prvňáků představuje přibližně 100 tisíc dětí, dva ročníky pak dvojnásobek. To je sice hodně lidí, ale šlo by je vyvážit jiným rozhodnutím, míní Levínský: „Kdyby se zodpovědněji chovaly zejména kancelářské firmy, které zdaleka nemají tolik lidí na home office jako na jaře“.
Podle Google Community Mobility Reports pracuje aktuálně doma kolem 40 procent lidí, na začátku pandemie to ale bylo 45 procent. Kdyby se home office zvýšil jen o 5 procentních bodů, je to těch 200 tisíc lidí, které by „střídalo“ děti ve školách. „Takže se tady nabízí strašně jednoduchý trik,“ tvrdí matematik.
„V té chvíli by bylo možné poslat třeba alespoň první a druhou třídu do škol, a to za nějakých režimových podmínek, které známe třeba z Německa. Důležité je větrání tříd nebo zkrácení vyučovací hodiny na 20 minut a podobně,“ popisuje Levínský „výměnný společenský obchod“.
Kulminace v nemocnicích – 10. listopadu
Model antiCOVID-19 při výzkumném centru IDEA na institutu CERGE-E, vznikl spontánně jako reakce 31 vědkyň a vědců z 20 českých i světových akademických institucí. Vědci tak vytvářejí modely, které porovnávají dopady jednotlivých opatření na společnost.
Čtěte také
„Už někdy na začátku října jsme očekávali, že kulminace v nemocnicích bude kolem 10. listopadu. Pokud se nepletu, tak zatím nejvyšší číslo bylo 6. listopadu. To znamená, že to poměrně přesně naplňuje trajektorii, kterou jsme předpovídali,“ odpovídá Levínský na otázku, kdy by se mohlo konečně trochu ulevit nemocnicím.
Horší to je ale odhadem denních nárůstů nakažených lidí. „Protože čísla jsou strašně zašuměná tím, že se málo testuje. Tuto sobotu jsme měli necelých 26 tisíc testů, zatímco minulou sobotu víc než 36 tisíc. Takže počet nových incidencí dramaticky klesl, ale je to tím, že se mnohem míň testuje. To je věc, které nerozumím a sám bych potřeboval, aby mi někdo vysvětlil, proč se tak děje,“ dodává.
Celý rozhovor Šárky Fenykové najdete v audiozáznamu.
Související
-
Je před námi šest až osm nepříjemných měsíců, občané za to ale nemůžou, tvrdí matematik Levinský
„Myslím si, že reakce lidí není taková, jakou ji vláda čekala. A na základě sociologických dat se rozhodla přijít rychleji s tvrdými opatřeními,“ komentuje René Levinský.
-
René Levínský: Trend je, že po dvou týdnech se zdvojnásobí počet těžce nemocných i denní počet úmrtí
Pacientů s nemocí covid-19 je dnes v Česku přes 38 tisíc a ministr zdravotnictví hrozí dalším omezováním. Podle Reného Levínskéh by vláda měla spíš lidem vysvětlovat.
-
Matematik Levínský: Tvrdá data ukazují, že je v karanténě strašně málo lidí. To je strašidelné
Na fungování chytré karantény má nově dohlížet Rada vlády pro zdravotní rizika. Pro lepší přehlednost situace v zemi spouští ministerstvo zdravotnictví semafor.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
