Šéfka Učitelské platformy: Otevření škol musí být bezpečné. Možná by se mohly potkávat malé skupiny
Ministr školství Robert Plaga (za ANO) slíbil, že připraví jasná kritéria, po jejichž splnění by se žáci mohli vrátit k normální výuce. Předsedkyně profesního sdružení Učitelská platforma Petra Mazancová ale poukazuje na to, že děti jsou často bezpříznakovými přenašeči: „Prioritou je co nejbezpečnější návrat dětí do škol. A to pro děti, učitele i celou společnost.“
Připomíná, že pedagogové byli před uzavřením škol jednou z nejvíce zasažených profesí. Na konci září mezi nimi bylo čtyři a půl tisíce nakažených a je třeba zjistit, kde a jak se nakazili. Školy by se tak měly otevřít teprve na základě konkrétních dat a studií.
Čtěte také
„Jako učitelce a matce čtyř dětí mi jde o to, aby to bylo bezpečné pro děti, mě i moji maminku, která se s nimi bude setkávat. Abychom se jako společnost nesnažili dostat děti do škol za každou cenu,“ apeluje učitelka.
Učitelská platforma varuje, že pokud nedojde k navýšení testovacích a trasovacích kapacit u nakažených bez příznaků, koronavirus se do škol vrátí.
Chceme, aby epidemiologové naplánovali návrat do škol na základě dat. Ne proto, že to chtějí rodiče nebo společnost.
Petra Mazancová
„Trasovací systém selhal a já se s tím odmítám smířit. Školy máme zavřené déle než měsíc a co jsme za tu dobu udělali pro to, abychom se připravili na návrat dětí?“ ptá se Mazancová.
Čtěte také
„Chceme, aby epidemiologové naplánovali návrat do škol na základě dat. Ne proto, že to chtějí rodiče nebo společnost. Francouzští učitelé stávkují za to, aby byla posílena jejich bezpečnost a dodržovány hygienické předpisy – doufám, že se do této situace nechceme dostat, abychom školy otevřeli neuváženě,“ zdůrazňuje.
Mazancová zároveň dodává, že učitelé se do škol rádi vrátí, jakmile to bude bezpečné: „Nikdo z nás si distanční výuku úplně nepřál a jen málokdo si v ní libuje. Postrádáme kontakt s žáky a studenty. A těšíme se na ně.“
Doufáme, že budou na přijímací zkoušky dva pokusy, a bylo by fajn, kdyby tam letos CERMAT nedával žádné špeky.
Petra Mazancová
V současné situaci si nedokáže návrat dětí do škol představit. Pokud by se zlepšila, například na úroveň ze začátku září, měli by učitelé nejdříve dostat ochranné prostředky a vyučování by mělo probíhat v menších skupinkách.
„Děti potřebují chodit do školy, ale možná ne denně. Možná by stačilo, kdyby se objevily ve škole jednou týdně v menších skupinách, viděly paní učitelku, měly sociální kontakt a pak mohly pokračovat v distanční výuce,“ navrhuje šéfka Učitelské platformy.
Čtěte také
Prioritu by přitom měly mít děti, které vypadly z distanční výuky. Ta podle Mazancové na mnoha školách funguje dobře a a priori neznamená zanedbání dětí. Učitelská platforma ovšem zároveň vyzývá k tomu, aby CERMAT kvůli distanční výuce a celkově ztíženým podmínkám do jednotných přijímacích zkoušek nezařazoval složitější látku.
„Ideální by bylo jednotnou přijímací zkoušku zrušit, ale pro děti by to byla ještě větší nejistota. Doufáme, že budou dva pokusy, a bylo by fajn, kdyby tam letos CERMAT nedával žádné špeky,“ vyzývá Mazancová.
Je na čase zredukovat učivo? Poslechněte si celý rozhovor v záznamu Interview Plus.
Související
-
Zavřené školy v Česku jsou světový unikát, komentuje novinář Houska. Na online přechází i speciální
Zatímco jinde se epidemiologická opatření škol prakticky nedotýkají, v ČR zůstávají doma i prvňáci. Nově se zavírají i speciální školy pro děti se zdravotním postižením.
-
Plaga: Školy jsou na distanční výuku lépe připravené než na jaře. Ale stále jsou místa bez internetu
„Myslím si, že opatření pro školy, jak jsou teď navržená na následujících 14 dnů, jsou velmi dobrá,“ hodnotí ministr školství Robert Plaga (ANO).
-
Děti se musí hýbat. V opačném případě mají handicap do budoucna, varuje neuroložka Chlupová
„Když se děti neplazí, nešplhají, nevyvíjí se jim břišní svalstvo – tak to nemůže dopadnout dobře,“ varuje neuroložka Jaroslava Chlupová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.