Zavřené školy v Česku jsou světový unikát, komentuje novinář Houska. Teď musí na online výuku přejít i ty speciální

2. listopad 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Redaktor Hospodářských novin a bývalý zpravodaj Českého rozhlasu v Bruselu Ondřej Houska.

Zatímco ve světě se zpřísněná opatření proti šíření koronaviru škol prakticky nedotýkají, vv České republice už několik týdnů zůstávají doma i prvňáci. Nově se navíc zavírají také speciální školy pro děti se zdravotním postižením. „Já určitě nejsem zastáncem zavírání speciálních škol,“ říká předseda pražské krajské sekce Asociace speciálních pedagogů České republiky (ASP ČR) Jiří Pilař. 

„Zavírání škol by podle mě mělo být až poslední řešení, jak ukazují i země kolem. My jsme k tomu přistoupili jako jedni z prvních, což je špatně,“ zdůrazňuje Pilař.

Čtěte také

Na okolní země poukazuje také redaktor Hospodářských novin Ondřej Houska: „Pokud už se v okolních státech přikračuje k zavírání škol, jedná se o vysoké, maximálně střední, ale ne o základní školy.“

Dál se učí dokonce i v Irsku, kde platí aktuálně nejpřísnější opatření a Irové nesmějí z domu dál než na 5 kilometrů.

V Itálii využili prázdniny k nákupu nových lavic, kde se sedí po jednom. A k čemu jsme je využili my?
Ondřej Houska

„V Itálii například využili prázdniny k nákupu nových lavic, kde se sedí po jednom. A k čemu jsme je využili my?“ ptá se novinář a dodává: „Na jaře se u nás zavřely školy dřív než hospody. V tom jsme unikátní.“

Přestože tuzemské úřady tvrdí opak, světové výzkumy podle komentátora ukazují, že při zachování hygienických pravidel se ve školách nákaza nešíří. „Potom buď vědí vědci ve světě méně než naši úředníci, což – troufám si tvrdit – není pravda, nebo se nabízí vysvětlení, že hygienická opatření u nás nebyla dostatečná.“

Těsná vazba na pedagogy

Přechod na formu distančního vzdělávání je podle Pilaře zvládnutelný u středních a vysokých škol, snad vyjma praktických oborů. „Zavírání prvních stupňů a přechod na distanční výuku ve školách pro děti se zdravotním postižením je ale podle mě opravdu krok vedle.“

Čtěte také

Nejtěžší to budou mít děti s mentálním postižením, domnívá se. „U nich je vazba na pedagogy velice těsná. Potřebují bezprostřední pozitivní reakci učitele. Po zkušenostech z jara mohu říct, že tak 80 procent dětí s lehkým mentálním postižením bude mimo vzdělávání.“

Předseda ASP ČR pro Prahu se ptá: „Jaký je rozdíl mezi speciálními školami a dětskými domovy nebo výchovnými ústavy? Riziko nákazy je srovnatelné.“

Do Vánoc zpátky ve škole?

Tomu, že by se děti mohly posadit do lavic ještě před Vánocemi, Pilař nevěří. Optimističtěji se ale na celou věc dívá místopředseda sněmovního výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Jiří Mihola (KDU-ČSL).

Čtěte také

„Je snaha vrátit děti a studenty co nejdříve do škol,“ opakuje. Uznává sice, že k zavření tříd prvního stupně došlo dřív, než to bylo nutné, upozorňuje ale, že je potřeba brát ohled na učitele.

Co nejčasnější návrat dětí do škol podporuje i Miholův kolega z výboru Karel Rais (ANO). „Měla by být výjimka pro děti z první a druhé třídy,“ myslí si. „Tam to není jen o číslech. Jde také o to, aby si děti zvykly na školní prostředí.“

Hosty byli:
Jiří Pilař, předseda krajské sekce Praha při Asociaci speciálních pedagogů České republiky
Karel Rais, ANO, místopředseda Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu
Jiří Mihola, místopředseda KDU-ČSL, místopředeseda Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu
Ondřej Houska, redaktor Hospodářské noviny

Poslechněte si audiozáznam Speciálu Martiny Maškové a Jana Burdy.

autoři: Martina Mašková , Jan Burda , Zuzana Marková
Spustit audio

Související