Viroložka Tachezy: Plošnou vakcinaci očekávám v létě, pomůže zvládnout těžký průběh. Koronavirus už nezmizí

1. listopad 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Viroložka Ruth Tachezy

Vědci celého světa stále hledají nejbezpečnější látku, která by posloužila jako vakcína proti novému koronaviru SARS-CoV-2. „Ve chvíli, kdy bude vakcína komerčně dostupná, bude její testování tak rozsáhlé, že bude jednoznačně bezpečná,“ říká v pořadu Leonardo Plus viroložka Ruth Tachezy, vedoucí Katedry genetiky a mikrobiologie Univerzity Karlovy.

Viroložka odhaduje, že s první vakcínou se setkáme v prvním čtvrtletí příštího roku: „První aplikace bude rizikovým skupinám. O plošné vakcinaci můžeme mluvit v létě a druhé polovině příštího roku.“

Čtěte také

Běžně trvá vývoj léků a vakcín dlouhé roky, v případě nového koronaviru je situace zcela jiná. „Vidíme něco zcela bezprecedentního ve vývoji léčiv, diagnostik, logistických postupů, co jsme nikdy dříve neviděli. Všechno je zrychlené a to úsilí je úžasné, jde o spojené úsilí celého světa,“ upozorňuje Tachezy.

O aplikaci vakcíny by ale podle viroložky měli rozhodofvat především praktičtí lékaři: „Ti vědí, kteří z jejich pacientů mají komorbidity a kteří jsou rizikoví. Těm by vakcínu měli nabízet přednostně, stejně jako vakcínu chřipkovou.“

„Ostatní lidé by vakcinaci měli zhodnotit, ale stejně jako s chřipkou by se měli nechat očkovat všichni, protože proočkovanost u nás je velmi nízká,“ doporučuje.

Protilátky i imunita

Vakcína vyvolá tvorbu protilátek, která mohou eliminovat virus při vstupu do organismu. Zároveň umožní vytvoření takzvané buněčné imunity, která je schopna likvidovat buňky už virem nakažené.

„Takže tělo si vytvoří samo protilátky na základě toho, že vnesete do organismu nějaký znak viru, který tělo rozpozná jako cizorodý a vytvoří proti němu protilátky,“ vysvětluje Tachezy.

Požadavky na vakcínu mají skutečně minimalistické parametry, ale v současné situace je to naprosto pochopitelné.
Ruth Tachezy

Každá vakcína funguje na jiném principu. „Tradiční přístup je použití viru v oslabené formě, další je inaktivace viru chemicky nebo fyzikálně, takže vyvolá tvorbu protilátek, ale nemá možnost vyvolat onemocnění a množit se,“ pokračuje viroložka.

Čtěte také

„Z modernějších přístupů lze jmenovat třeba využití jen proteinů viru, které se vpravují s dalšími látkami do těla, nebo velice moderní genetické vakcíny či vakcíny založené na virových vektorech.“

Regulační autority zatím stanovily pravidlo, že vakcína na SARS-CoV-2 má mít aspoň padesátiprocentní účinnost. „Má být také testována minimálně na třech tisících subjektech a sledování by mělo být minimálně dvouměsíční. Jde skutečně o minimalistické parametry, ale v současné situaci je to naprosto pochopitelné,“ dodává.

Koronavirus už nezmizí

Vakcína ale nemá nikdy absolutní účinnost, připomíná Tachezy: „Pokud se virus bude měnit, tak s odstupem pár let účinnost vakcíny klesne a bude potřeba ji modifikovat, tak jako se to dělá u chřipky.“

Čtěte také

Přesto se nedá se očekávat, že by s vakcínou nový koronavirus zmizel. „Koronaviry kolují naší populací už mnoho století a vyvolávají velmi mírné symptomy, ale mají epidemický výskyt ke konci a začátkem roku, podobně jako u chřipky.“

„I tento virus se bude nejspíš vyskytovat podobně. Že by zcela vymizel, neočekáváme. Vakcína ale pomůže zvládnout závažné průběhy. Stejně jako když se daný rok nenaočkujete proti chřipce, tak nějaké protilátky z minulého očkování máte a při setkání s virem dojde aspoň k nějakému nástupu imunitní odpovědi,“ zdůrazňuje smysl vakcinace viroložka Ruth Tachezy.

Jak se daří českým vědcům vývoj vakcíny proti SARS-CoV-2? Které další vakcíny jsou ve vývoji a kdy se jich dočkáme? Poslechněte si celé Leonardo Plus.

Spustit audio

Související