Politolog Cirhan: Dlouhá existence ANO je výjimkou, nespokojená společnost spíš bude měnit voličské chování

23. únor 2025

Nový parlament si letos v Evropě volí Němci a Češi. I v možných předčasných volbách jiných států budou pravděpodobně o hlasy voličů usilovat také populistické strany. „Je tady určitá obava, že do budoucna budou tyto strany hrát ještě silnější roli. Rezonovaly už při volbách do Evropského parlamentu,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus politolog Tomáš Cirhan z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a z Národního institutu SYRI. 

Populismus není nový fenomén a ve společnosti se objevuje už od starověkého Říma, připomíná politolog v pořadu Leonardo Plus. Současné populistické strany charakterizuje neochota spolupracovat s politickým establishmentem a polarizace společnosti.

„Populistická strana rozdělí společnost na lid a elity,“ objasňuje. „Lid je ten morální, hodný, ten, co za nic nemůže. A elity jsou ty zkažené, zkorumpované, nekompetentní – a populista je osobou a strana institucí, které se snaží za ten hodný lid bojovat.“

Čtěte také

Nové politické strany se více objevují ve stranických systémech zemí, které mají kratší zkušenost s liberální demokracií. Mimo Česka je to například Polsko nebo Slovensko. Nemusí jít ale nutně o strany populistické, ve svém výzkumu se politolog dlouhodobě zabývá podnikatelskými stranami.

„Ty jsou často o jedné osobě, která využívá stranu ke splnění svých sobeckých zájmů v politice,“ vysvětluje akademik a jako český příklad jmenuje hnutí ANO Andreje Babiše.

Právě to se na české politické scéně drží už několik volebních období, což u nových stran nebývá časté, vnímá expert. „Ani u podnikatelských stran nemůže žádná vydržet navždy,“ poukazuje. „Dlouhodobost, se kterou existuje třeba hnutí ANO, je spíše výjimkou.“

„Napravo je tlačenice“

Česko čekají na podzim parlamentní volby. Momentálně se více stran nachází na pravé straně politického spektra.„Napravo nebo možná lehce moc napravo od středu je tlačenice. Jsou tam Motoristé sobě, SPD i PRO Jindřicha Rajchla, je tam těch stran velké množství a není úplně jasné, která z nich se do Sněmovny dostane,“ říká Cirhan.

Tomáš Cirhan, politolog

I přesto je ale podle něj stále prostor pro nové strany. „Vždycky, když je situace ve společnosti vyhrocená a spousta lidí je z různých důvodů nespokojená, tak je šance, že budou pravděpodobněji měnit své voličské chování,“ vysvětluje.

Populistické strany umí negativní emoce zneužívat, míní politolog a poukazuje na příklad Alternativy pro Německo.

„Velmi dobře umí využít frustraci například z migrace,“ vysvětluje. „Pokaždé poukazují na zločin, který spáchal někdo, kdo není z Německa.“

Čtěte také

Euroskeptická radikální pravice podle politologa svou existencí a poměrně se zesilujícím zastoupením u voličů ovlivňuje i chování ostatních stran, a to i když není ve vládě.

.„Tím, jak už je poměrně silná, tak vytváří tlak na ostatní strany, aby se ideologicky sunuly tím směrem, kde se ona nachází,“ zdůrazňuje.

Nejen v Německu ale tradiční strany navzdory těm nově vznikajícím zůstanou, odhaduje Cirhan a uzavírá: „Ve spoustě zemí je to nový fenomén, takže to nemáme otestováno časem. Ale nemyslím si, že by tradiční strany úplně zmizely.“

Jak může AfD proměnit stranickou scénu v Evropě? Jak budou populistické strany spolupracovat v Evropském parlamentu? A co stojí za úspěchem hnutí ANO? Poslechněte si celý pořad nahoře v audiozáznamu.

autoři: Daniela Vrbová , jud
Spustit audio

    Související

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

    Jan Rosák, moderátor

    slovo_nad_zlato.jpg

    Slovo nad zlato

    Koupit

    Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.