Že se covid šíří v populaci, asi nikomu nevadí. Musíme chránit hlavně seniory, zdůrazňuje vakcinolog Beran
Ve středu začala platit další opatření, kterými chce vláda zastavit šíření koronaviru v Česku. „Pokud budou opatření dodržována, což je to nejdůležitější, měla by křivka nárůstu začít brzdit. První modely ukazují, že vývoj neeskaluje. Klíčové je omezit kontakty na minimum,“ vysvětluje v Pro a proti epidemiolog a vedoucí expertního týmu ministerstva zdravotnictví pro koronavirus Roman Chlíbek.
Superrizikové scénáře podle Chlíbka počítaly, že čísla nakažených budou narůstat až k 20 tisícům nových případů denně: „K tomu zatím nedochází, ale vyloučit se to nedá, proto jsem velice opatrný.“
Čtěte také
Ředitel Centra očkování a cestovní medicíny Jiří Beran je přesvědčen, že vládní opatření jsou zacílená velmi špatně: „Už na konci prázdnin jsem zdůrazňoval, že tehdy umíralo na covid-19 ve věkové skupině 65 a více let až 93 procent lidí. Už v září se mohla opatření lépe zacílit.“
„V tuto chvíli máme protiepidemická opatření zacílená na necelých 11 milionů lidí. Obecně v epidemiologii platí, že pokud zacílíte opatření na celou populaci, ale neuděláte je u rizikové skupiny, tedy lidí nad 65 let, tak je efekt asi 50 procent.“
Jedinou ohroženou skupinou jsou lidé nad 65 let. Opatření ale míří na všechny.
Jiří Beran
Chlíbek zdůrazňuje, že opatření mají širší záběr záměrně a zachytí i další nakažené: „Míří na nejčastější ohniska nákazy, tedy školy, sociální a zdravotnická zařízení. Platí i na seniory – v domovech důchodců jsou bariérová opatření a bude probíhat další testování.“
„Podíl seniorů na počtu zemřelých je stále stejný, pořád se pohybujeme kolem 90 procent. Epidemiologická data tedy neukazují, že by docházelo k eskalaci čísel u seniorů, než jaká platila v první vlně,“ dodává epidemiolog.
Beran souhlasí s vládními experty, že vnímavá k viru je celá česká populace. „Ale jedinou ohroženou skupinou jsou lidé nad 65 let a tuto skupinu je třeba nějak chránit. Ale místo toho máme opatření zaměřená proti celé populaci,“ opakuje lékař.
K zavírání škol, omezení kontaktů a ochrany zranitelných včetně seniorů přistupuje většina evropských zemí.
Roman Chlíbek
„Dosud bylo mezi 300 tisíci pozitivními občany u nás 36 tisíc osob starších 65 let, ale ti tvořili 93 procent všech úmrtí,“ opakuje Beran a pokračuje: „Bez zacílení opatření do této komunity dramaticky nesnížíme smrtnost na covid. To, že se virus bude šířit v běžné populaci, asi vůbec nikomu nevadí, ale není potřeba zavírat školy a další zbytečné věci.“
Čtěte také
Chlíbek ale namítá, že opatření po celé Evropě sledují podobný trend. „Nemyslím si, že epidemiologové celé Evropy přemýšlejí špatně. K zavírání škol, omezení sociálních kontaktů a zdrojů nákazy pro všechny zranitelné včetně seniorů přistupuje většina evropských zemí,“ konstatuje vládní expert.
„Vláda zaspala v zacílení na tuto věkovou skupinu. Proto měly být už od září stanoveny tyto priority, tedy zaměřit se na starší 65 let, zrychlit jejich trasování a hospitalizaci. Tito lidé měli mít přednost,“ kritizuje současný stav boje s nákazou Jiří Beran.
Poslechněte si audiozáznam celé debaty.
Související
-
Dobře to dopadne. Brzy bude vakcína, část z nás je proti covid-19 imunní, říká biochemik Konvalinka
Denní nárůst nových případů koronaviru v Česku stále roste. „Jestli se blížíme k nějakému vrcholu, nevím. Podle číslel rozhodně ne,“ konstatuje Jan Konvalinka.
-
Nazrál čas na tvrdý lockdown. Nechápu, proč se lidé bojí vakcíny, je mi líto zdravotníků, říká lékař
„Dnes už není schopen nikdo to zvládat, dotrasovat. Nazrál čas, aby se na dva až tři týdny úplně utlumila ekonomika a maximálně se omezily kontakty,“ říká lékař Petr Husa.
-
Zamknout se doma je zásadní chyba. Na srdce a proti stresu je potřeba pohyb, radí kardiolog
V nemocnicích se podle Miroslava Součka omezují jen operace, které lze odložit. Dál se operuje v akutních případech, a pokud hrozí zhoršení zdravotního stavu pacienta.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.