Chrání nás před cizími vlivy, říká k návrhu v Lex Ukrajina Exner. Vondráček: Omezí to svobodu slova
Lex Ukrajina 7 putuje ze Sněmovny do Senátu i se dvěma spornými body. Poslanci do něj před Vánoci zakomponovali nový trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc. Opozice i někteří experti tvrdí, že zákon bude snadno zneužitelný a dotkne se prý i běžných projevu na sociálních sítích. „Děláme ze všech ruské dezinformátory,“ kritizuje Radek Vondráček (ANO). „Zákon brání naší bezpečnost,“ nesouhlasí autor návrhu Martin Exner (STAN).
Pane Exnere, vy jste byl předkladatelem toho pozměňovacího návrhu. Proč jste s tím přišel? Proč vás vaši kolegové podpořili?
Exner: Tento návrh upravuje situaci, kdy v legislativě není ošetřeno, že je trestný čin poškodit obranu nebo bezpečnost České republiky a vykonávat činnost pro cizí moc.
Čtěte také
Například někdo bude fotografovat židovské město, bude tam sbírat informace o pracovnících, o tom, kdy tam je největší počet návštěvníků, a pak tyto informace předá důstojníkovi zpravodajské služby Íránu.
To je věc, která dnes postižitelná není. Pokud bychom tento zákon přijali, tak postižitelná bude. Podle mého názoru to zvyšuje bezpečnost a obranu České republiky. Nic jiného tam není.
Pane Vondráčku, co na to říkáte?
Vondráček: To je vykonstruovaný příklad a nevzpomínám si, že by zazněl ve Sněmovně. Já se ptám, kdo to posoudí, když už příprava takového činu bude trestná.
Přece když jdete na židovský hřbitov a fotíte si ho, tak to není zakázané. Ale jestli potom na základě toho vznikne nějaký návod k trestnému činu, tak je to postižitelné. Je-li tato informace využita k trestnému činu, teroristickému činu nebo sabotáži, tak to vše už je dnes postižitelné.
Čtěte také
Exner: Tam je důležitý ten úmysl ohrozit, nebo poškodit bezpečnost České republiky. A také je tam ta činnost pro cizí moc. A prokazovat se to bude u soudu.
Vondráček: Tato debata jen demonstruje, jak abstraktní ten zákon je. Pan Exner říká, že tam musí být prokazatelný úmysl a ten se bude prokazovat u soudu.
Ale je tam také paragraf s odstavcem pět, který říká, že už příprava je trestná. A v rámci dokazování už mohou být nasazeny odposlechy. A orgány činné v trestním řízení mohou po člověku jít a šetřit ho, ačkoliv je to celé velmi vágní.
Nepotřebuje, pane Vondráčku, Česko vzhledem k činnosti různých zpravodajských služeb a vlivových organizací na našem území rozšířit nástroje, jak tuto činnost postihovat? Nejsou skutečně v našich zákonech v tomto směru určité nedostatky, díry?
Vondráček: Já si myslím, že český právní řád obsahuje všechny zásadní skutkové podstaty, které by umožňovaly trestat zakázanou činnost. Ustanovení, které se teď dostává do trestního řádu, je snadno zneužitelné a dostává se do kolize se svobodou slova a svobodou projevu.
Hranice svobody?
Pane Vondráčku, dal by se tento zákon, toto ustanovení zneužít proti opozici na sociálních sítích? Andrej Babiš řekl, že by se to dalo zneužít proti „přiblblým komentářům“?
Vondráček: I tak by se to dalo říct. Například já nepovažuji server Echo24, který vydal článek nazvaný Mcfialismus zaměřený na tento paragraf, za ruský dezinformační web. To je zkrátka názor, který ve společnosti existuje.
Přestaňme konečně osočovat někoho, kdo s vámi nesouhlasí, a dělat z něj okamžitě proruského dezinformátora.
Čtěte také
Máte nějaký příklad, kdy někdo něco napsal na sítích a to by mohlo být předmětem novely?
Vondráček: V novele je i úmysl poškodit ústavní zřízení. Co tím autor myslel? Jestli někdo bude navrhovat, že se zruší Senát, tak tím poškozuje ústavní zřízení, nebo ne?
Někdo dal vedle sebe tento paragraf a paragraf 98 o Podvracení republiky z minulých let totality. A z podobnosti formulací až mrazí.
Exner: Zrušení Senátu je legální debata a určitě to nepoškozuje ústavní zřízení.
Musí být splněny dva postuláty – zaprvé úmysl ohrozit a poškodit. A za druhé činnost pro cizí moc. Jestli někdo řekne, že chce zrušit Senát, tak tím prokazatelně nepracuje pro cizí moc.
Skryté praktiky
Podle zprávy BIS za loňský rok v Česku působí například ruské státem vlastněné médium Sputnik. Nebo Voice of Europe, který se snažil ovlivnit volby do Evropského parlamentu. Pane Vondráčku, to nejsou, abych citoval, „přiblblé komentáře“ na internetu. To je struktura, která má narušovat demokracii ve prospěch nám nepřátelské země. To znamená, že takové případy bychom asi měli mít možnost postihovat. Nemyslíte?
Čtěte také
Vondráček: Společnost unese přítomnost různých informací ve veřejném prostoru, protože je důležité vědění, znalost a vzdělanost. Je potřeba spíše slyšet a edukovat společnost než postihovat odlišné právní názory.
Exner: Vůbec nejde o nějaké informace nebo dezinformace. Jde o to, že přes Voice of Europe byli financováni členové německé strany AfD, aby ovlivňovali volby a přinášeli citlivé informace o členech Evropského parlamentu a o fungování Evropského parlamentu.
To už je přeci brutální zásah do demokracie a ovlivňování volebního systému, který si nepřejeme. To je přesně dobrý příklad, jak bychom ty věci měli sledovat a řešit.
Co dalšího zákon přinese? Poslechněte si celou debatu.
Související
-
Tresty za špionáž se rozšíří. Nově bude nezákonné také vyzvídání soukromých informací
Změnu by měla přinést novela trestního zákoníku z pera ministerstva spravedlnosti. Po rozšíření trestů v oblasti špionáže dlouhodobě volá uzemská kontrarozvědka.
-
Sněmovna schválila lex Ukrajina. Uprchlíkům před ruskou agresí umožní prodloužení ochrany v Česku
Předlohu schválila dolní komora hlasy 99 ze 177 přítomných poslanců, proti jich bylo 78. Pro novelu zvedli ruku zástupci vládních ODS, STAN, KDU-ČSL a TOP 09 a nezařazený Ivo Vondrák (dříve ANO).
-
Agent Pablo v Praze. Ruský špion z nedávné výměny pronikl mezi akademiky filozofické fakulty
Pavel Rubcov alias Pablo González, jeden z 26 aktérů velké výměny vězňů mezi Ruskem a Západem, jezdil v letech 2018 a 2019 do Prahy přednášet na Letní školu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.