Do voleb v Moldavsku zasahovalo Rusko i oligarcha. Prezidentku zachránila diaspora, míní Procházková

4. listopad 2024

Moldavsko si v prezidentských volbách vybralo evropskou cestu. Dosavadní prezidentka, absolventka Harvardu a bývalá ekonomka Světové banky Maia Sanduová zvítězila ve druhé nejchudší evropské zemi nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianogloem. Zásadní vliv na výsledek měly hlasy Moldavanů žijících v zahraničí. „Sanduová by se opravdu vážně měla zamyslet nad tím, jak komunikovat s domácími voliči,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus novinářka Deníku N Petra Procházková.

Zachránily křeslo prezidentce Sanduové lidé žijící v zahraničí? Některé servery během noci psaly, že v samotném Moldavsku vyhrál Stoianoglo.

Ano, dá se to říct. Sčítání hlasů bylo opravdu velké drama. A bylo jasné, že pokud by nehlasovala diaspora především v západoevropských zemích, tak by pravděpodobně vyhrál soupeř Sanduové Alexandr Stoianoglo. Protože výsledky čistě za Moldavsko mu dávají několik procentních bodů navíc. I když to je samozřejmě spekulace, protože diaspora hlasovala a výsledek je takový, jaký je. 

Nakolik se teď v Moldavsku diskutuje o tom, zda bylo hlasování legitimní? Tuto debatu přece známe i z Česka: proč by měli o budoucnosti země rozhodovat lidé, kteří v ní nežijí a jichž se výsledek přímo nedotkne? 

V Moldavsku je tato debata maličko jiná. V zahraničí totiž žije prakticky třetina obyvatel Moldavska a týká se to každé rodiny.

Často to jsou lidé, kteří jezdí na sezónní práce. Takže přes léto jsou třeba v Itálii a sbírají jablka a přes zimu jsou doma. Také posílají domů rodinám peníze, bez kterých by rodiny třeba ani důstojně nepřežily. Takže ta diskuse je jiná. 

Současná diskuse se týká toho, že velká diaspora Moldavanů žije v Rusku. Tam se totiž také hlasovalo, a to v Moskvě na ambasádě. Jenže tam byly otevřené jen dvě volební místnosti, zatímco třeba v Itálii jich bylo na šedesát. A to přesto, že největší diaspora Moldavanů žije právě v Rusku. 

Tudíž se vede spor o to, zdali Moldavané žijící v Rusku měli dostatečnou možnost dostavit se k volebním urnám a vyjádřit svoji vůli. Myslím, že tuto diskuzi o legitimitě výsledků budeme sledovat ještě několik dnů, ne-li týdnů.

Petra Procházková

Machinace a kupování voličů

Zástupci moldavských úřadů mluví o masivním zasahování Ruska do volebního procesu. Kde a jak se to projevovalo?

Hlavně v předvolební kampani. Ale i neděle jako volební den byla skutečně dramatická. Svědčilo to o tom, že Rusko vyvinulo obrovskou sílu k tomu, aby nějak ovlivnilo výsledek.

Čtěte také

Hlavní zasahování spočívalo v tom, že před volbami během kampaně byly kupovány hlasy voličů. A nebyly to tisíce lidí, ale desítky tisíc. Dokonce se hovoří o statisících. V tak malé zemi, jako je Moldavsko, by to mělo na průběh voleb opravdu zásadní vliv. 

Četl jsem i o tom, že ve volebním dni hrozily bombové útoky v hlasovacích místnostech v Evropě. Došlo k masivnímu přesunování proruských voličů k hlasovacím místnostem v Bělorusku a Turecku. A ti, kteří přišli volit v Moskvě, prý měli dostat oběd zdarma. 

Ano, je to tak. Dokonce i to přesunování voličů do Baku a do Minska se dělo pochopitelně nikoliv za peníze voličů, ale pravděpodobně za peníze známého moldavského oligarchy Ilana Șora, který většinu těchto machinací a kupování voličů organizoval. 

Během neděle docházelo i k dalším podivnostem. Byla tu řada zpráv o tom, že některé volební místnosti v západních zemích jsou údajně zaminovány.

Na mostě – který vede z Moldavska do Podněstří, okupovaného Ruskem, a přes který chodili lidé volit do Moldavska, protože v Podněstří nebyly otevřené žádné volební místnosti – se také prý objevila bomba. Lidem tedy nebylo umožněno, aby se dostavili do volebních místností.

Mluvit i s nevoliči

Navzdory všemu volby dopadly ve prospěch prezidentky Sanduové, a to s rozdílem asi 10 procentních bodů. V porovnání s tím ale hlasování, zda by mělo být zakotvení Moldavska v evropské integraci v tamní ústavě, prošlo jen s nejtěsnějším výsledkem. Čím to je?

V současných volbách trochu vyšší účast. Už samotná dynamika těchto voleb vypadala jinak. 

Myslím, že prezidentka Sanduová a její tým si byli v prvním kole a v referendu velice jistí svým úspěchem a tím, že i referendum jasně projde. Dokonce se mluvilo o tom, že by Sanduová mohla vyhrát už v prvním kole. Pak ale přišla opravdu studentá sprcha a výsledky pro ně byly šokem. 

Čtěte také

V noci jsme byli ve volebním štábu prezidentky Sanduové a viděli jsme, jak ona i její lidé vnímají přicházející výsledky jak v referendu, tak v prezidentské volbě. Myslím, že byli okamžitě nuceni změnit strategii, donutilo je to mobilizovat své voliče a opravdu dělat kampaň, do které se předtím vlastně nepustili. 

Asi to zabralo. Byla zmobilizovaná hlavně moldavská diaspora v zahraničí, která se k volbám dostavila v nebývalém počtu. Myslím, že právě tím Sanduovou a její tým zachránili. Ale ona a lidé kolem ní by se opravdu vážně měli zamyslet nad tím, jak komunikovat s domácími voliči, protože u nich nezvítězili. 

Co všechno prezidentku Sanduovou v jejím druhém funkčním období čeká? 

Právě toto. Bude muset lidi, kteří v referendu nehlasovali pro vstup do Evropské unie, přesvědčit spolu s Unií, že to není pouhá vidina štěstí v daleké budoucnosti, které se oni sami ani nedožijí. Ale že je to praktická a nutná věc. 

Sanduová bude muset lidi přesvědčit, že její politika není namíření proti polovině této společnosti. Myslím, že to bude její největší úkol. 

Zatím totiž komunikuje spíš s těmi, kteří ji volí. Ale s ostatními voliči má Sanduová velice špatný kontakt. Na to si nám lidé stěžovali třeba ve vzdálenějších oblastech Moldavska, že tam prezidentka nikdy nepřijede, že mluví jazykem, kterému oni nerozumí. Tohle bude muset Sanduová změnit.

autoři: Tomáš Pavlíček , kac
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.