Přijde po Ukrajině na řadu Moldavsko?

7. červen 2024

Skoro 3,5milionové Moldavsko je samostatné už přes 30 let. Vymanit se ze sovětské, respektive ruské sféry vlivu, je pro něj ale čím dál složitější. A nepomáhá ani těsné sousedství s kulturně příbuznými Rumuny, kteří jsou členy Evropské unie. Válka na Ukrajině dopadá nejen na moldavskou bezpečnost, ale také na její ekonomiku, která už tak patří k nejslabším v Evropě. Tyto problémy otřásají i tamní politikou. V podzimních prezidentských volbách se ukáže, kam se země vydá.

V souboji o post hlavy státu proti sobě budou stát současná proevropská prezidentka Maia Sanduová a kandidát vlivného proruského oligarchy Ilana Šora. Jakou cestu si Moldavané zvolí?

Čtěte také

Situaci osvětluje v 18. díle podcastu Na Východ! – vedle Ondřeje Soukupa a Josefa Pazderky – také diplomat Jan Plešinger, který v Moldavsku působil šest let.

Země má sice kandidátský status do Evropské unie a v mnohých přístupových kapitolách je dál než Ukrajina, s podporou obyvatelstva je to ale složitější.

Důvodem je masivní emigrace Moldavanů do západních zemí, kam odjíždějí za prací. Další statisíce se stěhují naopak do Ruska, většinou do sektoru zemědělství. V Moldavsku tak zůstávají především jejich děti a staří rodiče.

Čtěte také

Východ vs. Západ

„Osud země to ovlivňuje opravdu hodně, protože těch proevropsky, prozápadně smýšlejících je o několik stovek tisíc lidí míň, než by mohlo být. Dokonce jsem zaslechl přímo od současné prezidentky Maiy Sanduové, jak si trošku posteskla, že vládne důchodcům,“ říká v podcastu Jan Plešinger.

Takové věkové a sociální rozložení společnosti mimo jiné znamená, že Moldavané jsou náchylnější k dezinformacím kolujícím na internetu. A to je samozřejmě voda na mlýn ruské propagandě.

Připočtěme k tomu proruský separatistický region Podněstří a vyjde nám reálná hrozba, podle které – pokud by ruská armáda zaznamenala na Ukrajině úspěch její apetit po dalších invazích jen naroste. A Moldavsko bude v tom případě další a snadná kořist.

Čtěte také

„Schopnost moldavské společnosti uvěřit různým prorokům, kteří přinášejí domnělé štěstí z Východu, je poměrně dost veliká. Je tedy zajímavé, že v současné době v zemi vládne prozápadní, proevropská prezidentka, vláda a strana,“ pozastavuje se diplomat Plešinger.

Není vůbec jisté, že to tak bude i do budoucnosti. Myslím, že ruské dezinformace a propaganda – i kdyby tam ruská armáda nepřišla –, mají na moldavskou společnost dost zásadní vliv,“ dodává. 

Více si o historii Moldavska, o kořenech regionu Podněstří, včetně tamního fotbalového klubu Šerif Tiraspol, poslechněte v podcastu Na Východ!

Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.