Přijde po Ukrajině na řadu Moldavsko?
Skoro 3,5milionové Moldavsko je samostatné už přes 30 let. Vymanit se ze sovětské, respektive ruské sféry vlivu, je pro něj ale čím dál složitější. A nepomáhá ani těsné sousedství s kulturně příbuznými Rumuny, kteří jsou členy Evropské unie. Válka na Ukrajině dopadá nejen na moldavskou bezpečnost, ale také na její ekonomiku, která už tak patří k nejslabším v Evropě. Tyto problémy otřásají i tamní politikou. V podzimních prezidentských volbách se ukáže, kam se země vydá.
V souboji o post hlavy státu proti sobě budou stát současná proevropská prezidentka Maia Sanduová a kandidát vlivného proruského oligarchy Ilana Šora. Jakou cestu si Moldavané zvolí?
Čtěte také
Situaci osvětluje v 18. díle podcastu Na Východ! – vedle Ondřeje Soukupa a Josefa Pazderky – také diplomat Jan Plešinger, který v Moldavsku působil šest let.
Země má sice kandidátský status do Evropské unie a v mnohých přístupových kapitolách je dál než Ukrajina, s podporou obyvatelstva je to ale složitější.
Důvodem je masivní emigrace Moldavanů do západních zemí, kam odjíždějí za prací. Další statisíce se stěhují naopak do Ruska, většinou do sektoru zemědělství. V Moldavsku tak zůstávají především jejich děti a staří rodiče.
Čtěte také
Východ vs. Západ
„Osud země to ovlivňuje opravdu hodně, protože těch proevropsky, prozápadně smýšlejících je o několik stovek tisíc lidí míň, než by mohlo být. Dokonce jsem zaslechl přímo od současné prezidentky Maiy Sanduové, jak si trošku posteskla, že vládne důchodcům,“ říká v podcastu Jan Plešinger.
Takové věkové a sociální rozložení společnosti mimo jiné znamená, že Moldavané jsou náchylnější k dezinformacím kolujícím na internetu. A to je samozřejmě voda na mlýn ruské propagandě.
Připočtěme k tomu proruský separatistický region Podněstří a vyjde nám reálná hrozba, podle které – pokud by ruská armáda zaznamenala na Ukrajině úspěch – její apetit po dalších invazích jen naroste. A Moldavsko bude v tom případě další a snadná kořist.
Čtěte také
„Schopnost moldavské společnosti uvěřit různým prorokům, kteří přinášejí domnělé štěstí z Východu, je poměrně dost veliká. Je tedy zajímavé, že v současné době v zemi vládne prozápadní, proevropská prezidentka, vláda a strana,“ pozastavuje se diplomat Plešinger.
„Není vůbec jisté, že to tak bude i do budoucnosti. Myslím, že ruské dezinformace a propaganda – i kdyby tam ruská armáda nepřišla –, mají na moldavskou společnost dost zásadní vliv,“ dodává.
Více si o historii Moldavska, o kořenech regionu Podněstří, včetně tamního fotbalového klubu Šerif Tiraspol, poslechněte v podcastu Na Východ!
Související
-
V objetí chobotnice. Jak Ukrajina zvládá boj s korupcí?
Aby mohla Ukrajina začít vyjednávat podmínky svého vstupu do Evropské unie, musí razantně omezit korupční prostředí. Tak zní podmínka evropských vyjednávačů.
-
Postsovětským Orientem. Jak se vyznat ve Střední Asii?
Uzbekistán, Kazachstán, Tádžikistán, Kyrgyzstán a Turkmenistán. Pět středoasijských republik hází laický pozorovatel z Evropy často do jednoho pytle.
-
Ukrajinská společnost uprostřed války
Od vypuknutí války muselo své domovy opustit 10 milionů Ukrajinců. Větší část odešla do zahraničí, víc jak 3,5 milionu lidí našlo nový domov v klidnějších regionech země.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.