Dezinformace? Ti, kteří jim propadají, mají nižší důvěru ve stát. To je třeba měnit, nabádá novinář Nutil
„Vysvětlovat všechny dezinformace a lži už dnes není v silách žádného média,“ myslí si zakladatel serveru Manipulátoři.cz, novinář a spisovatel Petr Nutil. „Když jsme web zakládali, téma dezinformací nebo fact checkingu (prověření faktického tvrzení) v našem mediálním prostoru prakticky neexistovalo. Když v roce 2015 nastala migrační krize, mediální prostor dezinformacemi vybouchl. Od té doby je to politikum, kterým se zabývají seriózně i velká média včetně veřejnoprávních.“
„Jsem rád, že už jde o téma nepřehlížené, že se začíná brát vážně. Dokonce občas vznikají pokusy politiků, jak se s ním vyrovnat. Jsou to tedy bohužel jen pokusy, ale ten směr, kterým naše společnost reaguje na hrozbu dezinformací, se mi zdá spíš pozitivní než negativní.“
Čtěte také
Proč někdo dezinformacím lehce podléhá, případně je sám šíří? „Lidé, kteří propadají dezinformacím a konspiračním teoriím mají mnohem častěji výrazně nižší důvěru ve státní nebo vědecké instituce, případně v jakékoli instituce. To nemusí být tím, že by byli nějak mentálně nedostateční,“ uvažuje novinář Nutil.
Zároveň tvrdí, že podle průzkumů se náchylnost k důvěře v konspirační teorie a dezinformace x-násobně zvyšuje v regionech, kterým se ekonomicky a sociálně nedaří.
Zakopávat propasti
„Vzniká tak socioekonomické a sociodemografické pnutí, radikalizují se myšlenky a pak dojde i k podpoře sporné myšlenky. A ani ne proto, že by ti lidé chtěli následovat nějakého bláznivého vůdce, ale třeba proto, že je to v tu chvíli jediný hlas, který je slyší, který jim dává odpovědi,“ nastiňuje Nutil.
Šíření dezinformací a konspiračních teorií je tak důsledkem nedůvěry ve stát? „Rád bych odpověděl malou oklikou: Podíváme-li se na země, kde se dezinformacím daří nejmíň, možná najdeme funkčnější model společenského uspořádání. Vidět je to nejvíc v severských státech, což jsou země poměrně rovnostářské, ekonomicky zdatné a vzdělané.“
„Takže i u nás by bylo možná mnohem lepší než bojovat proti dezinformacím, posilovat samotnou společnost v soudržnosti, v ekonomickém růstu a ve vzdělávání,“ radí.
Nejsilnější tlampače před soud
„Samozřejmě, že dezinformace jsou problém, ostatně rok co rok nás o tom ubezpečují i tajné služby a rozhodně je není radno brát na lehkou váhu. Ale musíme se proti nim stavět a jejich nejsilnější tlampače postihovat podle zákonů, které už máme – když tedy stále nemáme dezinformace ukotveny legislativně,“ navrhuje novinář.
Čtěte také
„Nicméně přes tuto každodenní exekutivu je dobré nezapomínat, že žijeme v nějaké situaci a v nějakém kontextu. Chci tím říct, že by v boji s touto sférou nebylo dobré pro jeden strom přehlížet celý les.“
„Pokud bude, a to platí v jakékoli společnosti, docházet k výraznému sociálnímu pnutí, je velmi pravděpodobné, že tato společnost bude také kriticky ohrožená falešnými zprávami. To, že se na to pak nabalí další věci a společnost tyto dezinformace ovládnou, to je pak prakticky nevyhnutelné,“ uzavírá.
Celé Hovory Petra Viziny najdete v audiozáznamu, vysíláme v repríze z března letošního roku.
Související
-
Rusko se vměšuje do věcí, na nichž záleží nám, Čína do těch, na kterých záleží jí, shrnuje odborník
Čínská vláda investuje ročně miliardy dolarů do dezinformačních kampaní s cílem manipulovat s informacemi v internetových diskusích.
-
Vláda nechystá cenzuru. Jde nám o dezinformace ohrožující národní bezpečnost, říká vládní zmocněnec
„Už dnes máme omezenou svobodu slova, pokud jde o šíření nenávisti, propagaci rasismu nebo šíření poplašné zprávy. A existuje úvaha rozšířit to i na dezinformace,“ uvádí.
-
Rektor VŠE: S Ševčíkovými názory nesouhlasím, ale dokázat, že jde o dezinformace, je velmi těžké
Poškozuje děkan Ševčík reputaci Vysoké školy ekonomické v Praze a měl by ho rektor Petr Dvořák odvolat? Debatují rektor VŠE a historik Michal Stehlík.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka


Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.