Vláda nechystá cenzuru. Jde nám o dezinformace ohrožující národní bezpečnost, říká vládní zmocněnec Klíma
Vláda slibuje, že vznikající strategie boje proti dezinformacím v žádném případě neznamená cenzuru. Část politiků, médií a aktivistů se ale právě toho obává. A někteří si myslí, že svoboda slova je ohrožena už teď. „Celá řada lidí toho využívá ke kritice vlády. Problém je, že ten dokument málokdo viděl,“ odmítá kritiku vládní zmocněnec pro oblast médií a dezinformací Michal Klíma.
Příprava strategie vládního boje proti dezinformacím podle jejího garanta začala už za předchozí vlády, kdy vzniklo několik dokumentů i oddělení pro boj s hybridními hrozbami. Nová legislativa by následně měla upravit například problematiku vypnutí dezinformačních webů, aby nedocházelo ke svévolným krokům.
Čtěte také
„Jiná věc je trestněprávní odpovědnost, k tomu je třeba novelizace trestního zákona. My už dnes máme různým způsobem omezenou svobodu slova, pokud jde například o šíření nenávisti, propagaci rasismu nebo šíření poplašné zprávy. A existuje úvaha, že by to bylo rozšířeno i na dezinformace,“ naznačuje Klíma.
Zdůrazňuje přitom, že strategie se zabývá pouze dezinformaci, které mohou ohrozit národní bezpečnost. „To znamená lživý obsah, který k nám šíří nepřátelské státy s cílem ovlivnit politickou situaci v naší zemi,“ říká s tím, že dezinformace v minulosti ovlivnily hlasování o brexitu nebo americké volby.
Situace, aby někdo napsal komentář o dokumentu, který nečetl, byla dřív nemyslitelná.
„V Rusku existují celé takzvané trollí farmy, kde jsou zaměstnáni lidé, kteří vytvářejí tisíce falešných účtů na sociálních sítích, které se tváří jako američtí občané a vytvářejí falešnou diskuzi, kde šíří dezinformace,“ dodává.
Oslabená média
Zatímco v jiných západních zemích se šíří dezinformace ze zahraničních zdrojů, českým specifikem je velké množství domácích dezinformačních webů, které přebírají obsah ze Sputniku nebo Russia Today.
Čtěte také
„Potom je otázka, zda stát chce takové věci stíhat. Právníci připravující ten zákon na ministerstvu vnitra vycházejí z toho, zda je ten obsah totožný s obsahem šířeným ruskými institucemi,“ vysvětluje Klíma.
K šíření dezinformací podle něj dochází i kvůli oslabení tradičních médií v souvislosti s nástupem internetu, ekonomickou krizí nebo po jejich převzetí oligarchy, kteří se snaží maximalizovat své zisky.
„Propouštějí novináře a už není praxí vše rešeršovat. Situace, aby někdo napsal komentář o dokumentu, který nečetl, byla dřív nemyslitelná,“ dodává v reakci na kritiku připravované vládní strategie.
Je správné, aby média získala finanční podporu od státu? Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Související
-
Analytik: Není reálné, aby EU byla schopna předvídat dezinformace a zabránila jim, než se objeví
V rámci boje proti dezinformacím chce vláda stíhat jejich šiřitele a finančně podporovat média a organizace, které se je snaží potírat. Dají se fake news snadno prokázat?
-
Dezinformace vedou k pomatení myslí. Slovensko v tom nevyčnívá, míní ministr zahraničí Káčer
Káčer poukazuje na to, že populismus je celoevropský problém, se kterým se potýkají i mnohé západoevropské země. Nechybělo prý mnoho, aby i ČR měla po volbách jinou vládu.
-
Ovlivňují nás i dezinformace, kterým nevěříme. Stačí, že vyvolají pochybnosti, tvrdí expert Holý
„Tomu, že je Putin kvělý, věří opravdu jen hrstka lidí. Ale že by stálo za to radikálně změnit systém, ve kterém žijeme, tomu je bohužel řada lidí schopna uvěřit,“ říká.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
