Není reálné, aby EU byla schopna předvídat dezinformace a zabránila jim, než se objeví, upozorňuje analytik

V rámci boje proti dezinformacím chce vláda stíhat jejich šiřitele a finančně podpořit média a neziskové organizace, které se je snaží vyvracet. Jak se můžeme fake news bránit na národní úrovni a jak uvnitř Evropské unie? Je k tomu zapotřebí nový zákon? A k čemu bude dobrý zpřísněný kodex zásad v boji proti dezinformacím, k jehož přijetí se dobrovolně zavázaly největší digitální platformy? Vladimír Kroc se ptal datového analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela.

Deník N v tomto týdnu informoval, že podle vládních expertů, kteří odkazují na nedávnou analýzu připravenosti Česka čelit závažné dezinformační vlně, nemá země v současné době koncepční, organizační, procesní, personální, právní ani jiné kapacity, které by v reakci na případný útok proti Česku vedený pomocí úmyslně vytvořené nebo spontánně vzniklé závažné dezinformační vlny byly efektivní. Hodnotíte to podobně?

Hodnotím onu první část a ne poslední tezi. Česká republika je v současnosti víceméně bezbranná, nemá žádný systém na obranu vědomí svých občanů. Jde o obrovský nedostatek, který by měl být napraven. Jsem rád, že vláda si to prostřednictvím své instituce uvědomila. Nesouhlasil bych ale s tou poslední tezí, kde se říká, že nejsme dostatečně vystaveni tomu, že by na nás nyní někdo skutečně útočil, protože Rusko na nás velmi intenzivně útočí už dlouhé roky.

Jak by se ta první část dala jít změnit? Jde asi především o čas?

To nepochybně, řešení je složité a na národní úrovni máme v podstatě velmi svázané ruce. Připomíná mi to, jako bychom se snažili hasit požár v posledním patře výškové budovy. Daný problém se primárně musí řešit na úrovni Evropské unie a zaplať pánbůh, že jsme její součástí.

Čtěte také

Česká vláda musí tlačit na Evropskou komisi, aby nejen proti dezinformacím, ale i škodlivému obsahu, do kterého patří například antisemitismus a podobně, skutečně začala něco dělat. Abychom ale neházeli vinu pouze na Evropskou komisi – vcelku hluboké nepochopení tohoto problému panuje i na úrovni jednotlivých členských států a samozřejmě i jejich politických představitelů.

Podle místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové by měla být Unie schopna dezinformační kampaně předvídat a zabránit jejich šíření dříve, než se objeví. Jistě jde o optimální představu, je to ale reálné?

Reálné to příliš není a v zásadě to ilustruje mou obavu. Jako zásadní problém vidím to, že Evropská komise a podstatná část politických elit nechápou problém dezinformací. Není to jen v jednotlivostech nebo jednotlivých vlnách jako například u covidu nebo Ukrajiny. Jde o to, že náš nepřítel, který vede válku a zabíjí desítky tisíc lidí, se dlouhodobě a systematicky snaží změnit postoj našich občanů k demokratickému ústavnímu systému.

Jedna z platforem, která v Česku hraje prim v radikalizaci lidí, je ruský Telegram, který kodex vůbec nepodepsal.

Nemůžeme ale říct, že by se vůbec nic nedělo, neboť například velké digitální platformy by už do konce roku měly zavést nová opatření, ke kterým se na popud Evropské komise samy zavázaly v rámci posíleného kodexu zásad boje proti dezinformacím. Víte, jak se daný kodex oproti roku 2018 zpřísnil?

Zpřísnil se tak na oko. Nejsem jeho příznivcem, protože od roku 2018, kdy byla podepsána první verze, se vůbec nic nestalo. Problém se pouze zhoršil a není žádný signál, že by se situace zpřísněným kodexem měla zlepšit.

Čtěte také

Meta, potažmo Facebook a její představitel Mark Zuckerberg, se tomu jen směje. Jedna z platforem, která v Česku v současnosti hraje prim v radikalizaci našich lidí, je ruský Telegram, který tento kodex vůbec nepodepsal.

Tuzemský akční plán boje proti dezinformacím zavazuje ministerstvo vnitra k předložení nového tzv. dezinfozákona, který měl být předložen už v červnu. Máte informace, jak je jeho příprava daleko?

Bohužel nemám, věc není ve veřejné diskusi, což je škoda. Donedávna byla řešena odděleně i v rámci vlády a věřím tomu, že v souvislosti s ustanovením funkce národního poradce pro národní bezpečnost se situace změní k lepšímu.

Jak lze spolehlivě rozpoznat dezinformaci? A měl by stát finančně podporovat média a neziskové organizace v boji proti fake news? Poslechněte si celý rozhovor Vladimíra Kroce s Františkem Vrabelem.

autoři: Vladimír Kroc , ula

Související