Aktivní virovou nálož má dnes asi 120 tisíc lidí, reálně to bude nejméně trojnásobek, odhaduje Konvalinka

Navíc čísla jsou jen relativní. „Ze 40 tisíc testů bylo 15 tisíc pozitivních. To je mimochodem výborné, že už můžeme tolik testovat. Na druhou stranu je to přes 30 procent lidí, kteří se nechali testovat. Svědčí to o tom, že nám utíkají násobky pozitivních, které se k testování nedostaly. A bohužel ani číslo obětí není definitivní. Úterní číslo se bezpochyby ještě přepočítá a zvedne. Ta čísla jsou tedy ve skutečnosti ještě horší a budou se zhoršovat,“ upozorňuje prorektor Univerzity Karlovy v pořadu Osobnost Plus.

Čtěte také

Hamáček: Hrozí totální kolaps zdravotnictví. Nemusíte vládě věřit, ale zůstaňte doma

Při odhadu, jak se dnešní počty nakažených projeví v počtech těžce nemocných a zemřelých za tři týdny, je Konvalinka opatrný.

„Exponenciála stále roste. V tuto chvíli má v zemi aktivní virovou infekci zhruba 120 tisíc lidí,“ říká s odkazem na údaje ministerstva zdravotnictví. „Reálně to je ale nejméně trojnásobek. Myslím, že odhady jsou 300 až 400 tisíc.“

„Čísla jsou obrovská a budou se zhoršovat. Jsme v situaci, kdy už nedokážeme selektivně cíleně kontrolovat šíření viru. Proto se vláda rozhodla, a podle mě správně, zastavit do značné míry pohyb osob. Bohužel je to poslední zbraň, která nám zbyla,“ konstatuje a pokračuje:  

„Myslím, že to zastavení společnosti nakonec zabere. Zejména, když to lidi začnou brát vážně. Podle všech dat, která ukazoval profesor (a ministr zdravotnictví za ANO Roman) Prymula, donedávna to lidé vážně nebrali. Takže teď je třeba říci, abychom to všichni začali brát vážně, když už konečně probůh ta vláda to před pár týdny vážně začala brát.“

Za čtrnáct dní se čísla dramaticky nezlepší

Konvalinka připouští, že komunikační strategie vlády není dobrá, což vede k nedůvěře. „Hluboká nedůvěra, která mimochodem je tady už dlouho v nejrůznějších sférách života naší společnosti, nyní významně přispívá k tomu, jak špatně si s epidemií dokážeme poradit. Nedůvěra společnosti je stejně důležitá jako nedostatek nemocničních lůžek nebo ventilátorů,“ varuje Konvalinka.

Čtěte také

Současný stav je jen naše blbost. Dodržování opatření by policie měla vymáhat, říká biolog Jaroslav Flegr

Vláda by podle něj měla být v šíření termínů, které nemůže zaručit, mnohem opatrnější. „Na druhou stranu máme příklady z ciziny. Když se podíváme na Izrael, který je trochu před námi v zavádění velmi přísných opatření, tam trvalo čtyři týdny, než se pomaličku začala opatření uvolňovat,“ nabízí příklad.

„Doufám, že nebudu mít pravdu, ale domnívám se, že za 14 dní se čísla u nás dramaticky nezlepší. Možná, že vůbec nezlepší. A přísná opatření budou pokračovat nejméně dalších 14 dní nebo tři týdny. Obávám se, že koncem listopadu se žádných uvolnění nedočkáme,“ odhaduje biochemik.

Světýlka

Konvalinka nicméně věří, že pro Česko existují i dobré zprávy. „Světýlko máme vždycky. Nakonec to dobře dopadne, všechno vždy nakonec dobře dopadne. A pokud to ještě dobře nedopadlo, je to tím, že není konec. Myslím, že to řekl John Lennon, ale je to moje životní krédo,“ směje se.

Čtěte také

Je před námi šest až osm nepříjemných měsíců, občané za to ale nemůžou, tvrdí matematik Levinský

„Ale těch světýlek pár je,“ pokračuje. „Myslím, že práce na vývoji vakcíny spěje do finiše. A na jaře příštího roku bychom tady měli mít několik účinných vakcín. Další světlo je, že stále více údajů nám ukazuje, že několik desítek procent z nás je imunní vůči chorobě díky předchozím infekcím běžnými koronaviry. Takže nebezpečí, že by umíraly desetitisíce lidí, je velmi nízké.“

„A další světýlko je, že je krásně venku, a když si půjdeme zaběhat a zasportovat, dostaneme lepší náladu a posílíme imunitní systém,“ dodává.

Sezónní charakter

Konvalinka také upozorňuje, že infekce se vrací všude v západní Evropě a Severní Americe ve druhé vlně.

„Naše situace je nejhorší v Evropě a jedna z nejhorších na světě, ale není úplně unikátní. Druhá vlna se vrací ve Francii ve Španělsku. Čili opravdu to má sezónní charakter. Je více zima a lidé jsou více uvnitř. To si myslím, že je skoro rozhodující faktor. Při nižších teplotách virus přežívá déle, je také větší sucho, takže efektivita viru a jeho schopnost přežít a někoho nakazit samozřejmě roste,“ upozorňuje biochemik.

Čtěte také

Klesající důvěra v očkování může ohrozit boj s koronavirem. Naslouchejme obavám, radí propagátorka

Souhlasí s kolegou z Akademie věd Vladimírem Ždímalem, že virus se v uzavřených prostorech šíří aerosolem, před kterým člověka roušky neochrání. A nefungují ani rozestupy.

„Kapénky, aby se ale mohly vypařit, nejprve se musí dostat ven do prostoru. Pokud se tam nedostanou, když máme roušky, nemohou se vypařit. Rouška, i když chrání nedokonale, chrání a snižuje pravděpodobnost přenosu. Musíme tedy hlavně zabránit kapénkám, aby se do prostoru dostávaly, tím pomáháme zpomalit šíření viru,“ vysvětluje.

„Pan kolega má ale samozřejmě pravdu, že vnitřní prostory jsou rizikové a měly by se co nejvíce větrat, pravidelně dezinfikovat a hlavně v těchto týdnech bychom se jim měli vyhýbat,“ upozorňuje biochemik.

Celý rozhovor Barbory Tachecí s Janem Konvalinkou si můžete poslechnout ze záznamu.