Současný stav je jen naše blbost. Dodržování opatření by policie měla vymáhat, říká biolog Jaroslav Flegr
Čísla nakažených stále stoupají. Bezmála tři tisíce nemocných potřebuje kvůli covidu-19 hospitalizaci. V pražských Letňanech roste polní nemocnice a hrozí nedostatek personálu. Na místě je teď podle profesora biologie z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Jaroslava Flegra striktně dodržovat nařízená opatření. A za obcházení pravidel má policie rozdávat pokuty, myslí si pedagog.
„Nastavená opatření asi částečně zaberou, ale ne úplně. Pokud se chceme dostat s reprodukčním číslem pod jedničku, musíme přijmout ještě mnohem tvrdší opatření a především jejich dodržování usilovněji vymáhat.“
Čtěte také
Flegr radí rozhlédnout se kolem sebe: „Okolní státy, které jsou na tom podstatně lépe než Česká republika, už tuší, že se řítí do maléru. A přijaly proto účinná opatření.“
U nás se zatím policie chlubí, že porušování nařízení řeší pouze domluvami a to je podle biologa chyba. „Je to na vyhození ředitele policie – nic není důležitějšího než vymáhat dodržování opatření, která byla přijata.“
V závěru října až 10 tisíc hospitalizovaných
I kdyby aktuální opatření zabrala okamžitě, dá se ještě v dalších deseti dnech počítat se stejným tempem růstu pozitivně testovaných, míní Flegr: „Podle grafů můžeme mít 24. října šest tisíc hospitalizovaných. Pak nejspíš dojde ke zpomalení. Ale je možné, že 31. října bude hospitalizovaných deset tisíc.“
Virus je podle něj přitom stále stejný a za dnešní situací nestojí jeho mutace, ani nástup podzimu. „Měli jsme ideální podmínky, současný stav je naše blbost a neschopnost s virem bojovat. Epidemie se nemusela vůbec šířit. Ale netrasovali jsme – a podle všeho před volbami úmyslně – takže se to pochopitelně muselo rozjet.“
Jen akutní péče?
Víc než nedostatek lůžek dnes nemocnice řeší hrozící nouzi o personál. S celkovými počty nakažených totiž roste i počet zdravotníků v karanténě. K návratu do služby jsou proto vyzývány bývalé zdravotní sestry a bratři.
Sestry, které mají potřebnou specializaci, jsou ale nenahraditelné.
Martina Šochmanová
„Zatím jsou to jednotlivci, ale je to strašně dobře a já jim moc děkuji. Doufám, že to bude pokračovat. Každá ruka zdravotníka navíc je pro nás dnes velmi cenná,“ hodnotí prezidentka České asociace sester Martina Šochmanová, podle které pomůže i nařízená pracovní povinnost pro studenty zdravotnických vysokých škol a medicíny.
Čtěte také
Upozorňuje ale, že studenti nemohou plně nahradit kvalifikované zdravotní sestry, které umí obsluhovat potřebné přístroje, jako je umělá plicní ventilace.
„Záložní sestry potřebujeme na pracoviště, kde už pacienti intenzivní péči nevyžadují, a sestry z jednotek intenzivní péče přesouvat na anesteziologicko-resuscitační oddělení.“
Nechci říkat žádná čísla, protože si přeji, aby to tak nebylo.
Martina Šochmanová
Predikovat nedostatek personálu v dalších dnech Šochmanová nechce. „Nedovolím si odhadovat. Pořád doufám, že se ten trend zastaví, zpomalí. Že ta nastavená opatření budou fungovat.“
Pokud by ale k masivnímu nárůstu nakažených zdravotníků došlo, ochromilo by to podle ředitelky České asociace zdravotních sester celý systém. „Museli bychom zavést jen akutní péči a odsouvat všechny plánované výkony, které se odsunout dají.“
V Náchodě pomůže armáda
Náchodské nemocnici zbývá už jen čtvrtina lůžek, vyčleněných pro pacienty s onemocněním covid-19. Přesto by zařízení ustálo ještě zdvojnásobení aktuálního počtu hospitalizovaných, myslí si ředitel Oblastní nemocnice Náchod Jan Mach. „Přál bych si, aby to pro náš region stačilo,“ říká.
Také Machovu nemocnici trápí nedostatek personálu, proto po dohodě s hejtmanem Královéhradeckého kraje požádal o pomoc armádu.
„Nemůžeme si ale představovat, že nastoupí celý pluk zdravotníků armády, kteří nás zachrání. Podle mých informací by jich v tuto chvíli mohlo být deset a nemyslím si, že by to byli zdravotníci – budou pracovat na pozicích dělníků ve zdravotnictví.“
Na výzvu bývalých zdravotníků nebo studentů příslušných oborů se do náchodské nemocnice zatím přihlásilo 56 dobrovolníků. „Určitě to bude výrazná pomoc, s 22 už máme uzavřené nějaké smlouvy nebo dohody,“ uzavírá Mach.
Hosty byli:
Jaroslav Flegr, profesor biologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy
Jan Mach, ředitel Oblastní nemocnice Náchod
Martina Šochmanová, prezidentka České asociace sester
Radek Ptáček, klinický psycholog z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
Poslechněte si audiozáznam celého Speciálu Lukáše Matošky.
Související
-
Lockdown v Izraeli vs. nová opatření v Česku? Izraelci zemi „zavřeli“ už při 6 tisících pozitivních
V Česku od středy platí přísnější opatření, která mají omezit šíření nemoci covid-19. To všechno už má za sebou Izrael. V čem se liší český postup?
-
Česko testování na Covid nezvládá. Problémem není kapacita, selhává centrální řízení, říká reportér
Podcast Vinohradská 12 s reportérem Radiožurnálu Matějem Skalickým o testování na Covid v Česku.
-
Pět příběhů covid pozitivních: Trocha nepohodlí bystří smysly, říká o nošení roušek Petr Čtvrtníček
O své zkušenosti z boje s koronavirem se s námi podělili herec, lektorka jazyků, europoslanec, sportovec a designérka. Jaký měla nemoc průběh? A změnila jim pohled na věc?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.