Lockdown v Izraeli vs. nová opatření v Česku? Izraelci zemi „zavřeli“ už při 6 tisících pozitivních, všímá si redaktor

13. říjen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy koronavirus v Izraeli
0:00
/
0:00

Česko má od středy přísnější opatření, která mají omezit šíření nemoci covid-19. To všechno už má za sebou Izrael, který zemi na tři týdny natvrdo uzavřel. Jaký je vlastně rozdíl mezi řešením nákazy v obou zemích?

Čtěte také

„Lockdown, respektive celkové uzavření Izraele, zabralo. Zdá se, že se vývoj epidemie daří dostávat pod kontrolu,“ říká na Plusu redaktor zahraniční redakce Českého rozhlasu Ondřej Himmer.

Všímá si podobného řešení jarní vlny pandemie, ze které obě země vyšly velmi dobře. V současnosti v Izraeli počet nových pozitivních případů strmě klesá, stále líp se daří nové případy nákazy trasovat a klesl i podíl pozitivních testů vůči jejich celkovému počtu.

Původně jen na dva týdny

Celostátní karanténu vyhlásila izraelská vláda 18. září, a to původně na dva týdny, ale až od neděle 18. října se mají některá opatření začít pomalu uvolňovat. Vláda ale prý dala jasně najevo, že tentokrát nebude uvolnění naprosté, zato po krocích následujících vždy 14 dní po sobě.

Čtěte také

„Třeba první stupně základních škol se zřejmě otevřou až začátkem listopadu.“ Návrat do „normálního stavu“ tak může trvat klidně další čtyři měsíce, alespoň to píše deník Times of Israel. 

Izraelský lockdown vláda vyhlásila ve chvíli, kdy počet nových případů 9milionové země přesáhl za den 6 tisíc.

„Klouzavý 7denní průměr nových případů byl tehdy asi 4,5 tisíce denně, Česko už teď překročilo hranici 5 tisíc. Taky už tady máme 7denní průměr úmrtí srovnatelný s vrcholem druhé izraelské vlny (ten se u nás bude ještě nějakou dobu zhoršovat),“ srovnává Himmer. 

V tuto chvíli Izraelci stále můžou pouze do práce a k lékaři, jinak se nesmějí vzdalovat dál než na kilometr od bydliště. Venku se může shlukovat maximálně 20 lidí, uvnitř maximálně 10, restaurace jsou zcela uzavřené.

Důležitý je poměr pozitivních

„Asi nejdůležitější parametr  poměr pozitivních testů vůči všem uskutečněným – se na vrcholu druhé vlny zastavil na hranici 15 % pozitivních testů. U nás to už bylo i víc než 30 % a klouzavý průměr je přes 23 %. Z toho vyplývá, že české statistiky jsou nejspíš hodně nekompletní a počet případů je pravděpodobně o hodně vyšší,“ myslí si Himmer.

Čtěte také

Dodává, že hranicí, kdy testy neodhalí značný počet nakažených, je podle WHO kolem 5 %. Pokud je pozitivní vyšší podíl testů, znamená to, že se testuje málo, tedy že hodně třeba i bezpříznakových nemocných proklouzne. Taky to prý znamená, že trasování už přestává být účinné.

Počet nových případů v Izraeli přestal růst přibližně 10 dní po zavedení přísného lockdownu, klouzavý sedmidenní průměr začal klesat až po dvou týdnech, stejně jako křivka smrtnosti.

Celý rozhovor najdete v audiozáznamu. Ondřeje Himmera se ptala Šárka Fenyková.

autoři: Ondřej Himmer , Šárka Fenyková , lup
Spustit audio

Související