Lída Rakušanová: Chaos v opatřeních proti covidu je všude. Někde ale víc
Omezující opatření uplatňovat jen regionálně, tedy pouze všude tam, kde se šíření nákazy covidem-19 začne vymykat kontrole. To bylo poučení z jarní vlny pandemie.
Tehdy členské státy EU zavřely ze dne na den hranice a uvalily karanténu de facto na všechny své občany. S výjimkou těch v první linii.
Čtěte také
Teď se ukazuje, že ani restrikce přímo v hotspotech do chaosu v nařízeních státu moc jasno nevnesou. Roušky ve veřejné dopravě jednou ano, pak napůl ano a napůl ne a za pár týdnů zase ano, ve školách distanční vyučování jednou plošně, pak prezenčně, ale jen s půlkou tříd na střídačku, pak univerzity na distanc a ostatní do škol, ovšem s rouškami jen na chodbách, aby se vzápětí zavřely střední školy úplně, ale zároveň směla zůstat otevřená kina a divadla, ovšem jen pokud by se v nich nezpívalo.
A nakonec 14 dní utrum pro všechny kulturní a sportovní aktivity – no řekněte, jakou má tohle logiku?!
Faktem přitom je, že jinde v tom mají zmatek ještě větší. Jen pro představu: bydlíte na Praze západ a zaplatili jste si na víkend penzion na Šumavě. Protože ale právě dnes hygienici diagnostikovali ve vaší čtvrti komunitní přenos, tak na Šumavu odjet nemůžete, protože Jihočeský kraj vydal příkaz ubytovávat české občany z hotspotů, jen když se prokáží negativním testem na covid-19, který není starší než 48 hodin.
Hranice nezavírat
Takže i kdybyste teoreticky dostali výsledek testu do dvou dnů, stěží dojedete do vašeho penzionu na Šumavě ve stanovené lhůtě. Útěchou je, že vám penzion peníze aspoň vrátí.
Čtěte také
Pokud jste ovšem měli jet na víkend do Krušných hor, bude po vás Karlovarský kraj vyžadovat čtrnáctidenní karanténu a tamní penziony vám nevrátí ani korunu. Ale to není všechno: pokud bydlíte v Praze a dojíždíte například do Ústí nad Labem pracovat nebo na služební cesty, tak vám žádné restrikce nehrozí, ale kdybyste ze stejných důvodů dojížděli do Liberce, tak se musíte denně vracet do Prahy a vaše služební cesta nesmí být delší než pět dnů.
Blázinec? Pro naše západní sousedy je to realita. V Německu je 16 spolkových zemí a každá si dělá restrikce podle vlastního uvážení. Takže například do Meklenburska můžete jezdit z Berlína pracovat bez problémů, ale do Porýní-Falce jen za předpokladu, že se denně vracíte domů a ze služební cesty se vrátíte do pěti dnů.
A když v Berlíně bydlíte ve čtvrti Neukölln, kde momentálně covid-19 zuří nejvíc, nesmíte do bavorských hotelů bez negativního testu, ale do Šlesvicka-Holštýnska můžete jet bez problémů, protože vás berou jako Berlíňana a v Berlíně zrovna klesl v sedmidenním průměru počet nakažených na 100 tisíc obyvatel pod padesát. Podmínky pro cestování z jedné spolkové země do druhé se totiž mění ze dne na den.
Konkrétní opatření si dokonce mohou stanovit i jednotlivé okresy: tento čtvrtek oznámil pohraniční okres Cham v Horním Falci, že čeští pendleři musejí teď předkládat každé dva týdny – a pokud pracují ve zdravotnictví, tak každý týden – negativní test na koronavirus. Otestovat se ovšem mohou na německé straně, a to zdarma. Hranice s Českem nechtějí radní z Chamu zavírat v žádném případě. Tohle poučení z jarní vlny pandemie se evidentně měnit nebude.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
