Libor Dvořák: Stínová flotila pomáhá ruské ekonomice

Minimálně z dvou prvně jmenovaných tankerů unikly do Černého moře tisíce litrů ropných produktů a ekologické škody budou patrně citelné. Všechna plavidla, označovaná souborně Volgoněfť, patří do třídy lodí řeka-moře. Jsou tedy určena hlavně pro plavbu na říčních tocích, ale mohou se vypravit i do mořských příbřežních vod.

V sovětské epoše však něco podobného bylo v nevlídném podzimním počasí přísně zakázáno.

Čtěte také

Když se ztratí 5 miliard dolarů. Do Ruska se dostává sankční zboží bez vědomí západních dodavatelů

A tady začínají technické svízele. Dvě ze tří postižených lodí byly v 90. letech uprostřed trupu zkráceny a na místě řezu znovu svařeny. Přesně tento řez v bouři povolil a první dvě Volgoněfti se doslova přelomily vejpůl.

Ekologická katastrofa, která takto vzniká, by mohla být vůbec nejhorší, jaká kdy byla v černomořské oblasti zaznamenána.

Jiná věc – a ta budí vůbec největší zájem – je, že zničená plavidla mohla patřit k takzvané stínové flotile, zaznamenávané zatím nejčastěji na Baltu.

Obejít sankce

A oč tu jde? Stínová flotila je metoda, jak obcházet mezinárodní sankce. Využívají ji země, které mají obchod s ropu zakázán, anebo je nějak omezen, v případě Ruska například cenovým stropem.

Podle definice Evropské unie takovouto stínovou flotilu tvoří staré lodě, které patří neznámým vlastníkům a které jsou bezprostředním účastníkem černého obchodu s ropou.

Čtěte také

Libor Dvořák: Ruská závislost na vývozu plynu a ropy neklesá

Obvykle není možné se ani dovědět, kdo je v takovém obchodu beneficientem. A doklady k převáženému materiálu jsou tak zašmodrchané, že se z nich nejednou ani nedá poznat, odkud a kam náklad putuje.

Ostatně jeden velmi názorný příklad za všechny: podle odhadu Atlantické rady Rusko do světa dodává téměř tři čtvrtiny vyvážené ropy právě prostřednictvím stínové flotily.

Nemluvě o ekologických škodách, způsobovaných po světě plavidly, která měla být už dávno ve šrotu.

Libor Dvořák|foto:Karolína Němcová, Český rozhlas

Na právě skončeném summitu Jednotných expedičních sil v estonském Tallinnu proto zástupci dvanácti evropských převážně pobaltských zemí rozhodli o zesílení boje s ruskou stínovou flotilou. Právě s její pomocí se Rusku daří významně sabotovat západní sankce.

„Domluvili jsme se zdvojnásobit omezení činnosti ruské stínové flotily, protože právě ta se změnila v penězovod, zajišťující prostředky pro vedení války na Ukrajině a poškozování zájmů evropských demokratických zemí,“ prohlásil na závěr zmíněného summitu estonský premiér Kristen Michal.

Jistě dobrá iniciativa, i když zcela se podobné praktiky zlikvidovat prostě nedají.

Autor je komentátor Českého rozhlasu