Libor Dvořák: Ruská závislost na vývozu plynu a ropy neklesá
Příjmy z ropy a plynu, které tvoří asi třetinu ruského federálního rozpočtu, se v červenci ukázaly být mnohem nižší, než ministerstvo financí očekávalo, a to o 142 miliard rublů. Jedná se o maximální odchylku od jeho prognózy od ledna (ministerstvo financí to vysvětluje "vrácením plateb za předchozí měsíce u vývozního cla na plyn").
Pro Rusko tohle všechno není dobré – surovinový trh totiž předvedl naprosto netypickou reakci. Obvykle totiž jakékoli vyostření situace na Blízkém východě, kde leží rozhodující ložiska energetických surovin, ale také námořní cesty pro jejich dopravu do celého světa, automaticky vede ke zvýšení cen.
Čtěte také
Tentokrát je to ale zcela jinak: zatímco ještě 1. srpna stál barel severomořské ropy 81,5 dolarů, pak v pondělí pátého už to bylo jen kolem 76 dolarů – a to během obchodování klesla cena ještě o něco níž. Každopádně je to nejnižší úroveň za celý dosavadní průběh roku 2024.
Bezprostředním důvodem tohoto vývoje se stalo rozhodnutí řady klíčových členů OPEC+ včetně Saudské Arábie a Ruska, aby se počínaje říjnem dodávky ropy na světový trh postupně zvyšovaly, přestože to bylo v křiklavém rozporu se statistikou, předpovídající snížení ekonomické dynamiky v USA a v Číně. Takový vývoj vždy nevyhnutelně vede ke snížení poptávky po ropě.
Pro Rusko, které zjevně nadlouho zabředlo do války na Ukrajině a potřebuje, aby příjmy státního rozpočtu rostly (o čem ostatně svědčí nedávné zvýšení daní pro fyzické i právnické osoby), přišel tento vývoj v obzvlášť nepříznivém okamžiku: podle propočtu agentury Bloomberg je námořní export surové ruské ropy Urals na nejnižší úrovni od konce roku 2022.
V této situaci by pro Moskvu mohlo být útěchou, že v Evropě naopak poskočily ceny zemního plynu – v tomto případě trh na blízkovýchodní napětí reagoval klasicky. Cena ale šla po pár dnech zase dolů – hlavně proto, že odběratelé, poučení vývojem posledních let, se na příští sezónu začnou předzásobovat hned na jaře a většina odběratelů má tak už zásobníky nejméně ze čtyř pětin plné. To logicky znamená, že dál zákazníci do zásoby nakupovat nebudou a další plyn si začnou opatřovat na základě aktuální potřeby.
Všechny tyto pohyby cen energetických surovin v celosvětovém měřítku by měly Rusko znovu upozornit, že země takto ekonomicky závislá obecně na surovinách, by s tím rozhodně měla něco dělat, jenže to se nedaří. A v podmínkách Putinovy diktatury ani nepodaří.
Autor je komentátor Českého rozhlasu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
