Aliance států-vyvrhelů. Rusko a Čína se snaží zničit globální postavení Západu, tvrdí analytik

Útok na Haníju v Teheránu se stal pouhý den po inaugaraci íránského prezidenta Masúda Pezeškjána, který je považován za umírněnějšího politika. Bývalý vůdce Hamásu Haníja podle Havlíčka v minulosti častokrát pobývat v Turecku a není pro něj překvapení, že Ankara útok kritizuje.

Čtěte také

Potupa nejen pro íránský režim, ale i pro zahraniční politiku USA, hodnotí atentát na Haníju expert Čejka

„Bohužel je to dlouhodobá politika Turecka, které si zkrátka dělá svoji politiku nejen v regionu, ale častokrát i vůči Alianci. Někdy se o něm mluví jako o černé ovci NATO, podobně jako o (maďarském premiérovi) Viktoru Orbánovi uvnitř Evropské unie,“ hodnotí Havlíček a doplňuje:

„Zároveň je to člen, který je pro Alianci významný bezpečnostní hráč a významný aktér v tomto regionu.“

Přesto bývá Severoatlantická aliance z rozhodnutí Ankary na rozpacích. „Chování Turecka jak historicky vůči Rusku, tak samozřejmě jeho ambivalentní pozice vůči například Ukrajině a válečnému konfliktu, který Rusko vede, někdy opravdu přidělává západním lídrům vrásky na čele,“ připomíná analytik.

Vzájemná podpora

Írán – podobně jako jiné významné arabské státy – v posledních letech spíše vybízel k deeskalaci blízkovýchodního konfliktu. Nyní však Teherán slíbil odplatu Izraeli, který z atentát na Haníju obviňuje. Je ale otázka, kdo se postaví na stranu Teheránu.

„Bylo to vidět v minulých dnech, když se svolalo mimořádné setkání Rady bezpečnosti OSN. Iniciovalo to Rusko, které je stálým představitelem. A bylo to právě na popud Íránu,“ říká Havlíček, podle kterého jde o potvrzení vztahu mezi Teheránem a Moskvou. 

„Je tam vzájemná podpora a myslím si, že tohle bude dobrá příležitost, řekněme, znovu si Írán zavázat. A to s ohledem na nového prezidenta, který nebyl úplně očividně velmi proruský, jak to bylo v minulém období,“ doplňuje.

Čtěte také

Šéf Hamásu Haníja byl „eliminován“. „Zkomplikuje to jednání o rukojmích,“ upozorňuje analytik Tureček

Írán dlouhodobě zasílá Rusku drony, Moskva za to na oplátku podle Havlíčka nabízí diplomatickou podporu, třeba právě na úrovni OSN.

„Bude tam určitě i praktická pomoc. Pokud by se na Blízkém východě rozjel větší konflikt – a není to v této chvíli úplně vyloučené – tak si Írán samozřejmě bude hledat přátele. Linka do Moskvy je velmi očividná. A ta druhá je samozřejmě do Pekingu, který se oficiálně tváří velmi neutrálně, ale víme, že historicky právě takové režimy, jako je íránský, podporoval.“

Rusko se v mezinárodních vztazích dlouhodobě chová oportunisticky, připomíná Havlíček. „Využívá příležitostí, které možná i slabost Západu nabízí,“ zdůrazňuje.

Počítá sem třeba ruskou podporu syrskému lídrovi Bašárovi al-Asadovi. „Rusko a Čína jsou revizionistické mocnosti, které se snaží oslabit a zničit významné globální postavení zejména Spojených států, ale Západu jako celku,“ je přesvědčený Havlíček.

Ještě v roce 2001 stálo Rusko po boku Spojených států a zapojilo se do globální koalice boje proti terorismus. „Řekl bych, že toto se změnilo, když přišla konfrontace po invazi do Iráku, později po významných projevech, rok 2007, projev Vladimira Putina na mnichovské bezpečnostní konferenci,“ připomíná analytik.

„Dnes se Rusko chová asertivně, vyzývá Západ ke globálnímu soupeření, zapojuje se a sbližuje se daleko více s Čínou. Propojuje se aliance, řekněme, států vyvrhelů globálního společenství – Rusko, Čína, Írán, Sýrie, Nikaragua a další,“ vyjmenovává Havlíček a shrnuje:

„Toto jsou státy, které stojí bok po boku, aby konfrontovaly západní společenství. Na terorismus už rozhodně nehledí.“ 

Poslechněte si celý rozhovor, audio je nahoře v článku.