Potupa nejen pro íránský režim, ale i pro zahraniční politiku USA, hodnotí atentát na Haníju expert Čejka

Pakliže by Izrael stál za útokem na Haníju, bylo by od něj strategické zabít jednu z klíčových postav ve vyjednávání o příměří?

Je to dost pravděpodobné. Když sledujeme politiku premiéra Benjamina Netanjahua od 7. října a od začátku izraelské operace v Gaze, tak je poměrně jasné – i z hlediska třeba vnitropolitické situace Netanjahua v Izraeli – že on si spíš přeje prodlužování konfliktu. Byť to samozřejmě nemůže říct úplně napřímo.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken věří, že se bude v jednáních o příměří pokračovat. Jakou motivaci by ale měl mít teď k vyjednávání Hamás? V posledních týdnech se objevovaly informace, že tato radikální skupina je ochotná zmírnit své požadavky na finální dohodu, ale teď za něj nemá kdo vyjednávat.

Čtěte také

Šéf Hamásu Haníja byl „eliminován“. „Zkomplikuje to jednání o rukojmích,“ upozorňuje analytik Tureček

Hamás, to není jenom Ismáíl Haníja. Když sledujeme vývoj Hamásu, tak jednotlivé osobnosti byly vždycky ne snadno, ale poměrně zastupitelné. Na stranu druhou tento útok samozřejmě daleko víc posílí radikální křídlo Hamásu, protože struktura Hamásu je poměrně složitá.

Ismáíl Haníja byl představitelem exilového, velmi důležitého, spíš diplomatického křídla. Tam je ale ještě třeba celá řada dalších osobností, mimo jiné třeba Músa abú Marzúk, dost významná osobnost Hamásu s diplomatickými schopnostmi, nebo Chálid Maš'al, kterého Ismáíl Haníja v roce 2017 vystřídal u moci.

Nejde o jednu osobnost. Ono je to samozřejmě velice symbolické, Haníja byl velmi důležitou osobností. Ale mimo jiné to třeba byla taky jedna z osob, na které byl vydán zatykač mezinárodním soudním tribunálem. Haníja byl shledán spoluzodpovědným za útoky ze 7. října loňského roku.

Potupa

Když mluvíte o symbolice – na inauguraci nového íránského prezidenta byli všichni zástupci takzvané osy odporu (skupina složená ze syrského režimu, Húsiú, Hizballáhu, Hamásu a dalších). Pokud by to tedy byl Izrael, kdo stál za útokem na Haníju, je možné za tím vidět i nějaké sdělení, že udeřil právě při takové příležitosti v Íránu?

Ano, určitě. Je to jednak sdělení íránskému režimu, že se to stalo v kontextu tak důležité události, jakou je inaugurace nového prezidenta.

Také si můžeme vzpomenout na to, že Masúd Pezeškján, nový íránský prezident, je charakterizován jako spíše umírněný, takže je to jakási snaha, pravděpodobně ze strany Izraele, ho v podstatě posunout do kouta, posílit více radikální křídlo, jít víc do konfrontace s Íránem.

Čtěte také

iROZHLAS

‚Zabili mír, ne Ismáíla Haníju.‘ Palestinci truchlí po smrti vůdce Hamásu, atentát prý ztíží vyjednávání

Je to taky vzkaz Spojeným státům. Ministr zahraničí Blinken řekl, že Spojené státy o tom vůbec nebyly informovány. Bohužel, je to opět příznak slábnutí vlivu Spojených států.

U tak důležitého spojence, jako je Izrael, se počítalo, že bude vždycky se Spojenými státy konzultovat takovéto důležité otázky nebo eliminace tak důležité osoby. A teď se zdá, že Američané o tom vůbec nebyli dopředu informováni.

Je to i vzkaz nebo jistá potupa nejenom pro íránský režim, ale do určité míry trošku i pro americkou zahraniční politiku. Je dost vidět, že Netanjahu se tváří, že novým prezidentem bude (republikánský kandidát) Donald Trump, takže to směřuje proti současné Bidenově administrativě.

Írán slíbil odvetu. Teherán ale zároveň dlouhodobě naznačuje, že o širší konflikt nestojí. Myslíte si, že tato událost mohla překročit pomyslnou íránskou červenou linii?

Těžko říct. Nebyla to eliminace íránského vysokého politika, ale samozřejmě to byla potupa pro Írán. Zároveň to taky byla velká chyba Íránu, protože měl zajistit bezpečnost svých hostů na tak důležité události. Je to samozřejmě obrovská bezpečnostní blamáž.

Čtěte také

iROZHLAS

Šéf Hamásu byl zabit ve své rezidenci v Teheránu. Teroristické hnutí z útoku obvinilo Izrael

Írán taky může vědět, že pokud se to stalo Haníjovi v Teheránu, v takovýto okamžik, tak se to asi může stát i velké řadě dalších íránských politiků. Írán s tím musí nějakým způsobem kalkulovat.

Ano, určitě nějaká odveta bude. Záleží na tom, co to bude. Jestli se to zase bude podobat dronovému nebo raketovému útoku, jako to bylo v dubnu, anebo zvolí nějakou jinou strategii. Írán bude určitě také velmi opatrný, protože samozřejmě ví, co může následovat.

Pokud by se třeba Izraelci pokusili zlikvidovat nějakého vysokého iráckého představitele, tak to by bylo někde úplně jinde. A na stranu druhou nejenom Írán, ale i Saúdská Arábie a všechny důležité arabské státy v regionu si přejí spíš deeskalaci.

Určitě se rozběhly i velká zákulisní jednání nebo tlaky, různé snahy toto umírnit. Koneckonců tak tomu bylo i v dubnu, kdy nejdřív přišla ze strany Izraele likvidace lidí na íránském konzulátu v Damašku.

Čtrnáct dní na to přišel íránský dronový útok, mezitím se o tom velmi jednalo, více či méně veřejně, a trošku se čekalo, co přijde.

Celý rozhovor si můžete poslechnout ze záznamu v úvodu článku.