Petr Hartman: Vládní rozpočtové triky dostaly razítko od prezidenta
Když se sestavuje státní rozpočet, tak se často kouzlí s čísly. Vychází se totiž z různých odhadů, jak na straně příjmů, tak i některých výdajů. Ty se mohou více či méně přibližovat skutečnosti. Přesto by toto čarování mělo mít určité hranice.
Můžete si například naplánovat, že do státní pokladny se pohrnou stovky miliard korun, protože podle vás poroste ekonomika v následujícím roce tempem desítek procent. V konfrontaci s kvalifikovanými odhady je to přitom na první pohled naprostý nesmysl.
Zkrátka na plánované příjmy v takovémto rozsahu můžete rovnou zapomenout, pokud nevěříte na zázrak.
Čtěte také
Vláda Petra Fialy (ODS) se při sestavování státního rozpočtu na příští rok až do takto dobrodružného způsobu vylepšování jeho podoby nepustila. Přesto některé příjmy nadsadila a výdaje naopak podcenila.
Důvod byl jediný. Chtěla na papíře dosáhnout toho, aby rozpočtový schodek byl v příštím roce zhruba o 40 miliard nižší než v tom letošním. Bez zmiňovaného postupu neměla šanci.
Formálně se jí to podařilo. V lednu roku 2026 zjistíme, zda deficit skutečně nepřekročil schválených 241 miliard korun. Až tehdy se na základě přesných čísel ukáže, nakolik se lišily skutečné příjmy a výdaje.
Okaté kouzlení
Přesto kouzlení Fialovy vlády s čísly bylo příliš okaté a posunulo dosud tolerované hranice této magie. Není divu, že s takovýmto postupem měli problém různí ekonomičtí odborníci, opoziční politici a také poradci prezidenta republiky.
Čtěte také
Právě on mohl dát najevo, že takovýto přístup k tvorbě státního rozpočtu není přijatelný. Sice o tom Petr Pavel veřejně mluvil, nevyužil však své pravomoci, aby zákon vrátil zpět do Sněmovny.
Na první pohled to je krok logický. Za podobu státního rozpočtu zodpovídá vláda. Na jejím rozhodnutí záleží struktura výdajů a příjmů. Prezident není premiérem, proto by do tvorby rozpočtu neměl zasahovat a jeho podpis bývá vnímán jako určitá formalita. Ta by měla mimo jiné potvrdit, že při sestavování rozpočtu nebyla výrazně porušována pravidla.
Podle názoru expertů tentokrát byla. Proto se očekávalo, že by prezident mohl vrátit státní rozpočet zpět do Sněmovny.
Petr Pavel to neudělal. Tvrdí, že nechtěl učinit silné gesto. Gesto by to bylo, ale ne příliš silné. Vládní koalice má v dolní parlamentní komoře dostatek hlasů k tomu, aby případné prezidentské veto přehlasovala. Stihla by to do konce roku, takže země by i nadále mohla fungovat bez rozpočtového provizoria.
Přesto hlava státu i přes výhrady veto nepoužila a návrh podepsala. Vládní politici tím dostali na svůj nestandardní postup prezidentské razítko. Mohou do budoucna spoléhat na to, že jim podobné triky u Petra Pavla projdou, byť o nich bude vědět a veřejně je kritizovat.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
